Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 458/2018

7 Tdo 458/2018-14

USNESENÍ

J. M.

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se

zrušují

usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. , a rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 3. 8. 2017, sp. zn. .

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu ve Vyškově

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 3. 8. 2017, sp. zn. , byl obviněný J. M. uznán vinným přečinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle § 199 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na jeden rok s tím, že výkon trestu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na dvě léta.

Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu ve Vyškově v podstatě v tom, že obviněný nejméně od března do 13. 7. 2016 v místě bydliště v domě v O., P., okr. V., své manželce K. M. hanlivě a vulgárně nadával, bránil jí v kontaktu s okolím, kontroloval ji v tom co dělá a s kým se stýká, podezíral ji z nevěry, vulgárně ji při tom osočoval, vyhrožoval jí zabitím, vyhozením z domu a že nedostane jejich syna F., tahal ji za vlasy, dával jí facky, strkal ji do těla, tahal ji za ruce, bil a kopal ji po celém těle, až měla podlitiny a hematomy, v době napadání jí bránil v útěku, vyvolal u ní strach a obavu o život, což vyvrcholilo tím, že poškozená odešla do domu pro matky s dětmi „Společná cesta“ v B.

Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně. Toto usnesení napadl proto, že jím zůstal nedotčen výrok o vině. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že nebyly naplněny znaky přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 tr. zákoníku, konkrétně znak „týrání“. Poukázal na to, že k rozepřím mezi ním a manželkou docházelo z důvodu, že manželka lehkovážným nakládáním s penězi zatížila rodinný rozpočet. Připustil, že jeho chování k manželce nebylo v pořádku, avšak zdůraznil, že nevykazovalo znaky zvýšené hrubosti, bezcitnosti a trvalosti. Uvedl, že nebylo zjištěno nic, z čeho by bylo možné dovozovat, že manželka zažívala pocit těžkého příkoří. Hádky označil za vzájemné s tím, že nepřekročily mez, která by zakládala trestní odpovědnost. Vytkl, že soudy vycházely z první svědecké výpovědi manželky, která ji následně korigovala v druhé svědecké výpovědi. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu ve Vyškově věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.

Přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí.

Týráním ve smyslu § 199 odst. 1 tr. zákoníku se rozumí zlé nakládání, které se vyznačuje vyšším stupněm hrubosti, bezcitnosti a bezohlednosti, vykazuje rysy soustavnosti a dotčená osoba je pociťuje jako těžké příkoří, ke kterému nezavdala příčinu. Pro vztah mezi pachatelem a týranou osobou je příznačné, že týraná osoba jednání pachatele snáší, není schopna klást mu odpor, pasivně se mu podřizuje, bezradně před ním ustupuje a v podstatě není s to na něj adekvátně reagovat.

V posuzovaném případě spočívalo jednání obviněného ve vulgárním slovním napadání a ve fyzických útocích a trvalo asi čtyři měsíce, avšak přesto nemohlo být považováno za týrání. Zřejmé to je ze samotného způsobu, jímž poškozená ve své druhé svědecké výpovědi v přípravném řízení (ze dne 6. 9. 2016) popsala okolnosti soužití s obviněným v rozhodnou dobu a jímž korigovala svá původní tvrzení uvedená v první svědecké výpovědi v přípravném řízení (ze dne 11. 8. 2016). Poškozená v hlavním líčení odepřela výpověď a obě její výpovědi z přípravného řízení byly čteny postupem podle § 211 odst. 4 tr. ř. Ve druhé svědecké výpovědi poškozená označila incidenty s obviněným za běžné manželské neshody, které označila za „vzájemné“. Uvedla, že na nich měla „velkou vinu“, protože způsobila dluh, který zaplatil obviněný z peněz, které „vydělal vlastníma rukama“. Vysvětlila, že od obviněného odešla, protože na něj byla „naštvaná“, že nebyla týrána a že se po návratu snaží urovnat vztah s obviněným. S touto svědeckou výpovědí poškozené korespondovaly závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, v němž znalkyně po důkladném vyšetření poškozené konstatovala absenci známek typických pro syndrom týrané osoby. Znalkyně v tomto kontextu zdůraznila, že poškozená nebyla osobou, která by byla neschopná adekvátně se bránit jednání, jemuž byla ze strany obviněného vystavena, a která by pouze apaticky a pasivně setrvávala ve vztahu s ním. K věrohodnosti obou svědeckých výpovědí poškozené se znalkyně vyjádřila tak, že s ohledem na osobní vlastnosti poškozené mohla být její první svědecká výpověď zdramatizována a že v druhé výpovědi mohla jednání obviněného naopak bagatelizovat. Je však třeba poznamenat, že ani v první svědecké výpovědi poškozená neuvedla nic v tom smyslu, že by jednání obviněného pociťovala jako těžké příkoří, a zmínila jen to, že měla z jeho útoků strach. To však nestačí pro závěr, že jednání obviněného bylo týráním.

Za tohoto stavu není ve zjištěních, která soudy vyvodily z provedených důkazů, přesvědčivý podklad pro závěr, že byl naplněn zákonný znak „týrání“ předpokládaný v § 199 odst. 1 tr. zákoníku. Výrok o vině obviněného přečinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle citovaného ustanovení tudíž nemůže obstát. Kromě toho výrok o vině představuje nepřiměřený zásah veřejné moci do sféry soukromého a rodinného života obviněného a poškozené jako manželů, kteří shodně projevují snahu o urovnání svého vztahu. Napadené usnesení Krajského soudu v Brně, jímž byl výrok o vině obviněného ponechán nedotčen, je rozhodnutím, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud proto zrušil jak napadené usnesení Krajského soudu v Brně, tak rozsudek Okresního soudu ve Vyškově jako součást řízení předcházejícího napadenému usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Okresnímu soudu ve Vyškově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

P o u č e n í

: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. dubna 2018

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu