Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 8/2018

11 Tcu 8/2018-151

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 19. dubna 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:Podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. R., rozsudkem Prvoinstančního soudu v Gentu (19. trestní komora), Belgické království, ze dne 18. 3. 2013, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Gentu (14. trestní komora), Belgické království, ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. ), hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění:

Rozsudkem Prvoinstančního soudu v Gentu (19. trestní komora), Belgické království, ze dne 18. 3. 2013, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Gentu (14. trestní komora), Belgické království, ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. ), který nabyl právní moci 22. 2. 2015, byl M. R. uznán vinným trestným činem krádeže za použití násilí s přitěžujícími okolnostmi, podle belgického trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) roků.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. R. jako člen organizované skupiny v součinnosti mimo jiné s odsouzenými L. B., M. C., A. L. a D. B. v době od 10. 7. 2012 do 27. 9. 2012, na území Belgického království, převážně v G., M., E. a jiných místech, dopouštěl rozsáhlé a závažné trestné činnosti převážně vůči osobám vysokého věku, spočívající v tom, že poté, co vytipoval potencionální oběti, kterými byly převážně ženy v pokročilém věku, žijící samy, odsouzení pod smyšlenou záminkou vnikli do bytu poškozených, které po otevření dveří brutálně svalili na zem, zakryli jim ústa, aby nemohli křičet, a zatímco takto byli násilím drženi bez možnosti pohybu, další pachatelé prohledávali byt za účelem získání kořisti - zejména šperků a peněz, kterých se za použití násilí nebo pohrůžky násilí vůči poškozeným zmocnili, a to kupř. ke škodě M. V., A. B., E. F., J. D. S., A. K., M. V., J. S., J. V. V., J. V. C., D. L. a A. V. M., přičemž M. V. a A. B. v důsledku napadení utrpěly mimo četná poranění představující závažnou újmu na zdraví rovněž závažné psychické trauma.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. R. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (minimálně trestného činu loupeže podle § 173 tr. zákoníku, v některých případech trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. R. se dopustil rozsáhlé majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována nejen tím, že tuto spáchal jako člen organizované skupiny a jejím rozsahem, ale zejména tím, že se této dopouštěl na starých, bezbranných osobách, jakož i zvlášť zavrženíhodným způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. R. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. dubna 2018

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu