Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2911/2017

-1077

USNESENÍ

M. K.

AGROSPOL, Malý Bor a. s.

, se sídlem v Malém Boru 144, IČO 49195492, zastoupené JUDr. Miloslavem Havlenou, advokátem se sídlem v Blatné, tř. J. P. Koubka 81, o zaplacení 571.286 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. ledna 2017, č. j. -1023, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.920 Kč k rukám JUDr. Václava Plachého, advokáta se sídlem v Letinách 73, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni (odvolací soud) rozsudkem ze dne 25. 1. 2017, č. j. -1023, změnil rozsudek Okresního soudu v Klatovech (soud prvního stupně) ze dne 30. 9. 2015, č. j. -944, tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 571.286 Kč s 10% úrokem z prodlení od 12. 12. 1999 do zaplacení (dále též jen „měnící výrok“) do šesti měsíců od právní moci rozsudku, v části úroků z prodlení ve výši 10% za dobu od 1. 12. 1999 do 11. 12. 1999 žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Dovolání žalované proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 ), dále jen „“, neboť závěry odvolacího soudu jsou v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Podle skutkových zjištění odvolacího soudu (která nelze v dovolacím řízení zpochybnit a která ostatně odpovídají provedenému dokazování) žalobkyně (ani její právní předchůdkyně) nebyla členkou družstva před jeho transformací, nýbrž se jí stala až po transformaci s členským vkladem ve výši 15.000 Kč (přičemž stanovy nestanovily povinnost vložit do družstva celý majetkový podíl) a posléze z něj vystoupila. Žalobkyně se tudíž nestala účastnicí právnické osoby podle transformačního projektu a žalovaná byla povinna vypořádat její majetkový podíl v souladu s , 4 , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, dále jen „“ (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2002, pod číslem 58, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2010, sp. zn. , rozsudek téhož soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 74/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vypořádání bylo doposud provedeno pouze částečně, dohodou o vydání nemovitosti z 10. 11. 1993, cena nemovitosti však byla menší než majetkový podíl žalobkyně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. ). Zbývající podíl žalobkyně je třeba vypořádat v penězích, neboť účastníci se nedohodli jinak (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. ).

V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu je i závěr odvolacího soudu, že nárok žalobkyně není promlčen. Promlčecí doba je v tomto případě desetiletá, jelikož se jedná o vypořádání zbývající části majetkového podílu podle , 4 Transformační projekt byl schválen 11. 12. 1992, nárok žalobkyně tak byl splatný 11. 12. 1999 (po uplynutí sedmileté lhůty k plnění - ) a dnem následujícím začala běžet promlčecí doba ( ). Žaloba došlá soudu dne 14. 8. 2002 byla tudíž podána včas [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2005, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí Ústavní soud usnesením ze dne 2. 8. 2005, sp. zn. , odmítl), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. ].

Rovněž závěr odvolacího soudu, že ve věci byl v prvním stupni věcně příslušný okresní soud, jelikož nešlo o spor o vyplacení vypořádacího podílu, nýbrž o vypořádání majetkového podílu oprávněné osoby z transformace, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. ).

Námitkami, jimiž dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami, a jimiž zpochybnila správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem (ohledně uzavření a obsahu dohody o narovnání), navíc zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (-238a ). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv významný nesoulad s provedenými důkazy a vytýká-li žalovaná odvolacímu soudu, že nesprávně posoudil otázku platnosti dohody o narovnání ze dne 15. 9. 1994, přehlíží, že na řešení této otázky právní závěry odvolacího soudu ve skutečnosti vůbec nespočívají (což také odvolací soud uvádí v odůvodnění napadeného rozsudku).

Dovolatelka sice napadla dovoláním rozsudek odvolacího soudu „v celém rozsahu“, avšak proti výrokům, jimiž odvolací soud rozhodl o zamítnutí žaloby v části týkající se úroků z prodlení a rozhodl o nákladech řízení, dovolání (podle jeho obsahu) zjevně nesměřuje. V této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění, ani údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (-238a ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 17. dubna 2018

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu