Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 49/2018

-8

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka ve věci oprávněné L. K., proti povinnému A. V., o určení místní příslušnosti podle takto:Exekuční návrh oprávněné L. K. proti povinnému A. V. o vymožení povinnosti zaplatit dlužnou částku ve výši 400 000 Kč s příslušenstvím, vedený u Exekutorského úřadu Znojmo pod sp. zn. 193 EX 981/18, projedná a rozhodne Městský soud v Brně.

Odůvodnění:

Důvodem pro uvedený postup bylo zjištění, že povinný má podle výpisu z Centrálního registru obyvatel ke dni 24. 5. 2010 ukončený trvalý pobyt na území České republiky a soudní exekutorce před pověřením k vedení exekuce není známo, kde má povinný majetek. Podmínky místní příslušnosti tedy nelze určit.

Podle ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle exekučního řádu platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Postupoval podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“ (srov. nařízení Brusel I bis, podle něhož se toto nařízení vztahuje pouze na řízení zahájená, na veřejné y formálně vyhotovené nebo registrované a na soudní smíry schválené či uzavřené ke dni 10. 1. 2015 nebo po něm). Zjistil, že pravomoc českých soudů je dána, neboť exekuce má být podle požadavku oprávněné provedena na území České republiky – srov. nařízení Brusel I bis a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z žádosti vyplývá, že soudní exekutorce se nepodařilo zjistit místo (trvalého) pobytu povinného na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením se proto nezjišťuje existence majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. ).

Jestliže tedy věc patří do pravomoci soudů České republiky a není možné dovodit podmínky místní příslušnosti, jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Městský soud v Brně, který je obecným soudem oprávněné (v jehož obvodu má bydliště – srov. žádost soudní exekutorky o určení místně příslušného soudu ze dne 20. 2. 2018, exekuční návrh ze dne 19. 2. 2018 a směnečný platební rozkaz ze dne 31. 8. 2017).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. dubna 2018

JUDr. Pavel Simon předseda senátu