Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5373/2017

-247

USNESENÍ

V. R.

,

zastoupeného Mgr. Janem Rathem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí č. 1070/19, proti žalovanému

K. N.

, zastoupenému Mgr. Pavlem Hynkem, advokátem se sídlem v Berouně, Lidická č. 349/49, o určení, že nemovitost není zatížena zástavním právem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. května 2017, č. j. -195, takto:

I. Dovolání žalovaného

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2017, č. j. -195, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 109/2011 v časopisu Soudní judikatura, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. , a v nich vyslovený právní názor, že, byla-li dána do zástavy cizí nemovitá věc (nebo jiná věc, právo nebo majetková hodnota, uvedená v ustanovení , , ve znění do 31. 12. 2013) bez souhlasu vlastníka, bylo vyloučeno (platné) zřízení zástavního práva, i kdyby zástavní věřitel byl v dobré víře, že zástavce byl oprávněn zástavu zastavit, a i kdyby mu zástava byla odevzdána; k otázce dobré víry žalovaného při uzavírání zástavní smlouvy srov. též odvolacím soudem zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2015, sp. zn. ] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Závěry vyjádřené ve výše citovaných rozhodnutích Nejvyššího soudu jsou použitelné i poté, co byl vydán rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. . Na právních názorech v těchto rozhodnutích přijatých, které dosud nebyly judikatorně překonány, nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit.

S dovolatelem lze souhlasit v tom, že v judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu byla opakovaně řešena otázka nabytí nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka nabyvatelem jednajícím v dobré víře v zápis v katastru nemovitostí. Judikatura Nejvyššího soudu dlouhou dobu zaujímala právní názor, že podle právního řádu platného a účinného do 31. 12 2013 (resp. do 31. 12. 2014 - viz , ) nemohlo - vyjma zákonem stanovených způsobů - dojít k tomu, že by oprávněný držitel mohl při pouhé dobré víře v zápis do katastru nemovitostí nabýt vlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 16/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V důsledku nálezů Ústavního soudu (např. ve věcech, sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. či sp. zn. , sp. zn. ) byla tato praxe překonána rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. . V něm Nejvyšší soud (nově) dospěl shodně s Ústavním soudem k závěru, že podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, respektive do 31. 12. 2014 ( o. z.) bylo možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to na základě dobré víry nabyvatele v zápis do katastru nemovitostí.

Odvolací soud se – jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku – právní otázkou „nabytí zástavního práva k nemovitosti od nevlastníka (resp. od vlastníka, jenž nabyl vlastnické právo na základě smlouvy, od níž bylo odstoupeno) na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí“, o kterou žalovaný opírá přípustnost dovolání, zabýval a s uvedenou otázkou se - i ve vztahu k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. dostatečně vypořádal.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. března 2018JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu