Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 45/2016

ICm XY -62

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Finančního úřadu pro Středočeský kraj, Územní pracoviště v Kolíně, se sídlem v Kolíně, Politických vězňů 423, PSČ 280 02, identifikační číslo osoby 72 08 00 43, proti žalovanému Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29 41 48 73, jako insolvenčnímu správci dlužníka V.K., zastoupenému Mgr. Janem Škeříkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 619/46, PSČ 140 00, o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 62 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka V.K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. dubna 2016, č. j. 62 ICm XY, 101 VSPH XY ( ), takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 1. září 2015, č. j. -21, zamítl žalobu, kterou se žalobce (Finanční úřad pro Středočeský kraj, Územní pracoviště v Kolíně) domáhal vůči žalované (Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., jako insolvenčnímu správci dlužníka V. K.) určení, že jeho pohledávka ve výši 200,- Kč (dále jen „sporná pohledávka“) „je pohledávkou vykonatelnou řádně přihlášenou do insolvenčního řízení, která se uspokojuje plněním oddlužení jako pohledávka nezajištěná“.

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 21. dubna 2016, č. j. 62 ICm XY, 101 VSPH XY ( ), rozsudek insolvenčního soudu ve výroku ve věci samé potvrdil.

Odvolací soud – na rozdíl od soudu insolvenčního – uzavřel, že sporná pohledávka není příslušenstvím pokuty za opožděné tvrzení daně ve smyslu ustanovení , daňového řádu, tj. není příslušenstvím mimosmluvní sankce ve smyslu ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). Současně zdůraznil, že v situaci, kdy nejde o pohledávku za majetkovou podstatou, lze posoudit, zda jde o pohledávku vyloučenou z uspokojení v insolvenčním řízení jen „v rámci“ žaloby na popření vykonatelné pohledávky podané ve smyslu ustanovení insolvenčním správcem, nikoli v rámci žaloby podané podle .

Jelikož sporná pohledávka, která vznikla v době před zahájením insolvenčního řízení, není pohledávkou za majetkovou podstatou, a nebyla dosud, ač řádně přihlášena, přezkoumána na přezkumném jednání, odvolací soud rozsudek insolvenčního soudu, byť z jiných důvodů, ve výroku o věci samé jakožto věcně správný potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), maje za to, že v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena otázka, zda „pohledávky neuspokojované v insolvenčním řízení ve smyslu ustanovení mají být zařazeny do seznamu přihlášených pohledávek, podrobeny přezkumu na přezkumném jednání a na něm insolvenčním správcem (co do pořadí) popřeny“.

Dovolatel je přesvědčen, že pohledávky neuspokojované v insolvenčním řízení ve smyslu ustanovení se do seznamu přihlášených pohledávek nezařazují, nejsou předmětem přezkumného jednání a insolvenční správce je nemůže ani účinně popřít; potud poukazuje na ustanovení větu druhou a požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné.

Dovolání žalovaného, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud podle ustanovení odmítl jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že na řešení dovolatelem vymezené právní otázky právní posouzení věci odvolacím soudem nespočívá. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. .

Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je totiž zjevné, že sporná pohledávka – podle názoru odvolacího soudu – není pohledávkou za majetkovou podstatou, ani pohledávkou, která by byla vyloučena z uspokojení v insolvenčním řízení podle ustanovení . Zmíněný závěr odvolacího soudu přitom nebyl dovoláním zpochybněn.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením .

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. března 2018

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu