Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1199/2018

-102

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce A. Ž., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici, zastoupeného JUDr. Matejem Benkou, advokátem se sídlem v Praze 5, J. Plachty 28, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení nemajetkové újmy ve výši 496 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2017, č. j. -63, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 21. 6. 2016, č. j. -47, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 496 000 Kč (výrok I), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč (výrok II). Dovoláním napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč (výrok II).

Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému rozsudku dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle , a současně podal žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 25. 5. 2017, č. j. -71, žádost dovolatele zamítl. Usnesením odvolacího soudu ze dne 11. 9. 2017, č. j. -77, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.

Podáním ze dne 17. 10. 2017 dovolatel sdělil soudu, že dne 11. 10. 2017 obdržel usnesení odvolacího soudu č. j. -77, přičemž požádal soud o afirmaci lhůty do 11. 12. 2017 k odstranění vad již podaného dovolání dle ustanovení Žádosti dovolatele nemohl soud prvního stupně vyhovět, neboť mu nebyla vrácena doručenka žalobci k uvedenému usnesení.

Dne 7. 11. bylo soudu prvního stupně doručeno rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 6. 11. 2017, č. j. 10.01-001364/17-002, o určení advokáta podle v platném znění, jímž byl JUDr. Matej Benko určen k poskytnutí právní služby dovolateli, ve věci „posouzení právního stavu ve věci dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -63 ze dne 25. 1. 2017, příp. zastoupení v řízení“. Současně byla soudu doručena plná moc udělaná dovolatelem určenému zástupci.

Podáním ze dne 29. 11. 2017 zástupce dovolatele požádal o sdělení, zdali ohledně podané žádosti dovolatele ze dne 17. 10. 2017 ve věci odstranění vad klientem podaného dovolání již bylo ze strany soudu rozhodnuto, a jakým způsobem. Dne 5. 12. 2017 soud prvního stupně reklamoval u České posty nedoručení zásilky a nevrácení doručenky. Podáním ze dne 11. 12. 2017 zástupce dovolatele žádost zopakoval. Přípisem doručeným zástupci dovolatele dne 12. 12. 2017 soud prvního stupně zástupce informoval o podání reklamace o nemožnosti afirmovat lhůtu. Současně však uvedl, že daná situace nemění nic na lhůtě vyplývající z ustanovení věta druhá , která zůstává žalobci ze zákona zachována. Podáním ze dne 15. 12. 2017, doručeným soudu téhož dne, se zástupce dovolatele ztotožnil s podaným dovoláním. Dále uvedl, že jakmile bude vyjasněna otázka lhůty dle ustanovení věty druhé , a to i ve smyslu možnosti doplnění již podaného dovolání ze strany dovolatele, tak v případě nutnosti citované dovolání v soudem stanovené lhůtě doplní. Dne 8. 1. 2018 soud prvního stupně vyznačil právní moc usnesení č. j. -77 ke dni 11. 10. 2017.

Podle odst. 1 musí být dovolatel (až na výjimky uvedené v ) zastoupen advokátem.

Podle se nepřihlíží k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v .

Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Podle věty druhé platí, že požádal-li dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta pro podání dovolání ( ) znovu až od právní moc usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. V tomto případě tak běžela lhůta od 11. 10. 2017, přičemž skončila dne 11. 12. 2017. Na uvedeném nic nemění okolnost, že soud prvního stupně nemohl žalobci běh lhůty k jeho žádosti potvrdit z důvodu komplikací při vrácení doručenky. Je zřejmé, že rozhodnutí bylo žalobci dne 11. 10. 2017 doručeno, když sám žalobce soud o této skutečnosti informoval. Podání, jímž se zástupce dovolatele s dovolatelem vlastnoručně sepsaným dovoláním ztotožnil, tak bylo učiněno až po zákonem stanovené lhůtě.

Dále nutno uvést, že důvodová zpráva k novele (k ) k uvádí: „V ustanovení zůstává zachováno tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele, a to včetně požadavku, že dovolání musí být sepsáno tímto povinným (nuceným) zástupcem. Promítnutí tohoto principu do náležitostí dovolání znamená, že relevantní mohou být jen údaje učiněné povinným (nuceným) zástupcem dovolatele a že tedy nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel.“

Z ustanovení vyplývá, že k dodatečnému splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele musí advokát již učiněné podání dovolatele nahradit vlastním podáním, a to alespoň pokud jde o vymezení rozsahu, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a vymezení dovolacího důvodu (obdobně Pavliš, T., Deduch, J.: Ohlédnutí po roce účinnosti nové právní úpravy civilního dovolání, Právní rozhledy 5/2014, s. 153). K podání učiněnému samotným účastníkem řízení Nejvyšší soud v uvedeném rozsahu nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. ).

Jak vyplývá z výše uvedeného, vzhledem ke změně právní úpravy není již použitelná judikatura, podle které ke splnění podmínky zastoupení advokátem postačuje, aby právní zástupce dovolatele sdělil soudu, že se s podáním zastoupeného účastníka (dovolatele) ztotožňuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. ).

Posuzované dovolání proto nesplňuje podmínku stanovenou v věty první , když ve lhůtě pro podání dovolání nebylo doplněno o údaj, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a o vymezení dovolacího důvodu. K podání samotného dovolatele ze dne 11. 4. 2017 nelze vzhledem k ustanovení přihlížet (přinejmenším v částech, v nichž vymezuje dovolací důvod a rozsah, v jakém napadá rozhodnutí odvolacího soudu).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl, neboť trpí vadami, které nebyly v zákonem stanovené lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat ( ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 4. 2018

JUDr. František Ištvánek předseda senátu