Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2005/2016-74

33 Cdo 2005/2016-74

U S N E S E N Í

ACA Centrum s.r.o.

M. Š.

, zastoupené JUDr. Jindřichem Paličkou, advokátem se sídlem v Karviné, Fryštátská 2064/57b, o zaplacení částky 101.542,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné, pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2015, č. j. -59, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žádná z účastnic

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Karviné (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 31. 3. 2015, č. j. -32, zamítl žalobu o zaplacení částky 101.542,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení; současně rozhodl o nákladech řízení. V řízení vyšlo najevo, že dne 11. 6. 2013 účastnice řízení uzavřely smlouvu o opravě poškozeného motorového vozidla žalované – číslo objednávky HW613238 s termínem dokončení opravy dne 28. 6. 2013 a s předběžnou cenou ve výši 100.000,- Kč. Oprava byla provedena a vyfakturována fakturou č. 613120241 dne 31. 7. 2013 částkou 301.524,33 Kč; o zvýšení odhadované ceny na výsledně fakturovanou sumu, nebyla žalovaná žalobkyní písemně informována. Podle y ze dne 14. 6. 2013 označené jako „plná moc k převzetí pojistného plnění škodní události číslo 7000783413“ žalovaná požádala „příslušného pojistitele, aby pojistná plnění z výše uvedené pojistné události byla na základě vystavené faktury a maximálně do její výše poukázána na účet opravny“. Zároveň souhlasila s tím, že „případné rozdíly a nedoplatky v platbě pojišťovny uhradí opravci při převzetí vozidla.“ Soud prvního stupně zdůraznil, že ustanovení , ve znění účinném do 31. 12. 2013 [ , – (dále jen „obč. zák.“)] je ustanovením kogentním, od kterého se nelze odchýlit pod sankcí absolutní neplatnosti podle obč. zák. K otázce vzniku bezdůvodného obohacení podle obč. zák. soud prvního stupně uzavřel, že ustanovení obč. zák. předvídá majetkovou újmu, která vznikne zhotoviteli v souvislosti s porušením písemné informační povinnosti vůči objednateli o podstatném překročení ceny díla určené odhadem, a tudíž se ustanovení obč. zák. v takovém případě neprosadí.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 10. 2015, č. j. -59, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení. Zcela se ztotožnil se skutkovými zjištěními i právními závěry soudu prvního stupně a s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. , dodal, že ujednání v ě ze dne 14. 6. 2013 o povinnosti žalované zaplatit rozdíl mezi cenou opravy a plněním pojišťovny - v návaznosti na ujednání o ceně opravy - lze vyložit pouze tak, že žalovaná by byla povinna zaplatit rozdíl a nedoplatek v platbě pojišťovny jen tehdy, pokud by pojistné plnění bylo nižší než odhadovaných 100.000,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně (dále též „dovolatelka“), majíc zato, že je přípustné podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srovnej čl. II. bod 2 - dále jen „ “), neboť spočívá na dosud nevyřešené otázce hmotného práva „vztahu zákonné úpravy smlouvy o dílo a smlouvy o opravě a úpravě věci“ a na řešení otázky vydání bezdůvodného obohacení podle obč. zák., při němž se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu reprezentované rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2009, sp. zn. ; není srozuměna se závěrem, že nebyla naplněna žádná z definic bezdůvodného obohacení ( a obč. zák.). Dále se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu odporuje ustálené rozhodovací praxi dovolacího a Ústavního soudu při výkladu smluv zakládajícímu platnost před neplatností smluv představované nálezem Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. , a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. , a ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. , při posuzování (ne)platnosti dohody obsažené v plné moci ze dne 14. 6. 2013.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat ( ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v skutečně splněna jsou.

V usnesení velkého senátu obchodního a občanskoprávního kolegia ze dne 17. 5. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud k otázce charakteru smlouvy o opravě a úpravě věci přijal a odůvodnil závěr, podle něhož „ (rozuměj ) výslovně upravuje dva druhy smlouvy o dílo, a to zhotovení věci na zakázku ( a násl.) a opravu či úpravu věci ( a násl.). Práva a povinnosti účastníků těchto smluv se řídí obecnými ustanoveními o smlouvě o dílo podle až 643 obč. zák. Ustanovení až 656 obč. zák. obsahují zvláštní úpravu, která má před uvedenými obecnými ustanoveními přednost; zvláštní úprava se však týká jen odpovědnosti za vady ( až 655) a úpravy práv a povinností účastníků smlouvy v případě, že si objednatel včas nevyzvedne opravenou nebo upravenou věc. Sjednání ceny se řídí až 636 obč. zák.“ Otázka vztahu obecné a zvláštní úpravy smlouvy o dílo již v rozhodovací praxi dovolacího soudu byla vyřešena, a pro její řešení tak nemůže být dovolání přípustné.

V rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2009, sp. zn. , rozhodnutí odvolacího soudu nemůže být proto, že uvedené rozhodnutí vycházelo z jiných skutkových okolností, a nevymezovalo se k řešení otázky vydání bezdůvodného obohacení při překročení sjednané ceny díla určené odhadem. V tehdy souzené věci šlo o vydání bezdůvodného obohacení v situaci, kdy žalovaný (oprávněný) nabyl v restituci spoluvlastnický podíl později než žalobci (rovněž oprávnění), kteří v mezidobí vydané nemovitosti zhodnotili. Nejvyšší soud již v řadě rozhodnutí (srov. např. rozsudek ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. , usnesení ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. , rozsudek ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. , či rozsudek ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. ) dospěl k závěru, že plnění z titulu víceprací beze změny uzavřené smlouvy není bezdůvodným obohacením objednatele na úkor zhotovitele, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a § 454 obč. zák., jelikož v takovém případě nejde o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací (…) Pouze v případě, že by poskytnuté plnění nebylo spjato s původním plněním (nebyla by dána vzájemná souvislost těchto plnění), bylo by možno aplikovat ustanovení § 451 a násl. obč. zák. o bezdůvodném obohacení. Pro nyní souzenou věc to znamená (v souladu se závěry obou soudů nižších stupňů), že postupovala-li žalobkyně v rozporu s ustanovením § 636 odst. 1 věty druhé obč. zák. nemá ze zákona právo na úhradu rozdílu mezi cenou určenou odhadem a jí účtovanými náklady.

Navzdory přesvědčení žalobkyně přípustnost dovolání nezakládá námitka, že odvolací soud porušil ustálené řešení právní otázky principu priority výkladu smluv zakládající jejich platnost před výkladem, který připouští naopak jejich neplatnost. Dovolatelka přehlíží, že takový princip je uplatnitelný jen tam, kde jsou ve vzájemném konfliktu interpretační alternativy, z nichž jedna zakládá neplatnost smlouvy a druhá nikoliv (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. , a ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. , jakož i žalobkyní zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. ). Pravidlo priority výkladu nezakládajícího neplatnost smlouvy se tedy uplatní pouze za předpokladu, že výklad nezakládající neplatnost smlouvy je vůbec možný (tj. že se ještě jedná o výklad ve smyslu zjišťování obsahu právního úkonu a nikoliv už o nahrazování, měnění nebo doplňování projevu vůle). V posuzovaném případě odvolací soud nepřijal závěr o neplatnosti dohody ze dne 14. 6. 2013, nýbrž její text s přihlédnutím ke všem okolnostem věci vyložil tak, že žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni rozdíl a nedoplatek v platbě pojišťovny jen tehdy, pokud by pojistné plnění bylo nižší než odhadovaných 100.000,- Kč.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl ( věta první ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 14. března 2018

JUDr. Václav Duda

předseda senátu