Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 255/2018-378

-378

U S N E S E N Í

RUSTLER Property Services CZ s.r.o.,

CREVISTON a.s.,

se sídlem v Praze 9, Kolbenova 923/34A, PSČ 190 00, IČO 27071731, zastoupené JUDr. Michalem Chrůmou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Hybernská 1009/24, PSČ 110 00, o zaplacení částky 58 891,29 EUR s příslušenstvím a vzájemném návrhu žalované o zaplacení částky 11 805 279 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2017, č. j. -330, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 60 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Moniky Rutlandové, advokátky, se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, PSČ 110 00.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 28. dubna 2016, č. j. -179, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 260 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 17. září 2013 do zaplacení, částku 799,12 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 22. ledna 2014 do zaplacení, částku 796,95 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 19. února 2014 do zaplacení, částku 801,61 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 19. března 2014 do zaplacení, částku 798,69 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 22. dubna 2014 do zaplacení, částku 798,25 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 22. května 2014 do zaplacení, částku 797,96 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 18. června 2014 do zaplacení, částku 7 260 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 16. prosince 2014 do zaplacení, částku 7 260 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 23. ledna 2015 do zaplacení, částku 7 260 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 27. února 2015 do zaplacení, částku 7 260 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 20. března 2015 do zaplacení, částku 7 260 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 22. dubna 2015 do zaplacení, částku 7 260 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 21. května 2015 do zaplacení a částku 3 278,71 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 16. června 2015 do zaplacení (výrok pod bodem I), zamítl vzájemný návrh žalované, aby žalobkyně byla povinna žalované zaplatit částku 11 805 279 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6 000 000 Kč od 15. května 2015 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 5 805 279 Kč od 10. října 2015 do zaplacení (výrok pod bodem II), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem III) a o zaplacení soudních poplatků (výroky pod body IV a V).

K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. června 2017, č. j. -330, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I, ve výroku pod bodem II, ve výroku pod bodem III a ve výroku pod bodem V (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, přičemž jeho přípustnost spatřovala ve skutečnosti, že napadený rozsudek závisí na vyřešení šesti otázek hmotného a procesního práva. Dovolatelka formulovala otázky následovně:

1) Zda může následný právní úkon poškozeného, kterým se poškozený snaží zmírnit možné další škodlivé dopady způsobené jednáním škůdce, který porušil svou povinnost ze závazkového vztahu, způsobit exkulpaci škůdce?

2) Zda je snížení hodnoty pozemků, na které je navezen odpad, újmou (škodou), která již nastala v majetkové sféře poškozeného a zda právní argumentace snížením hodnoty pozemků jako škody může být novotou ve smyslu , , (dále jen „“), resp. ?

3) Zda je v případě, závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, v souladu s ustanovením splněna povinnost soudu vyžádat u orgánu veřejné moci odborné vyjádření, resp. ustanovit znalce, provedením důkazu znaleckým posudkem předloženým účastníkem řízení a je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, zda musí soud nechat znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem?

4) Zda je přípustné, aby soud rozhodl o neprovedení účastníkem řádně a včas navrženého důkazu k prokázání jím tvrzených rozhodných skutečností v situaci, kdy dosud provedené důkazy o těchto rozhodných skutečnostech nevypovídají nebo vypovídat nemohou?

5) Zda je účastník, jenž k prokázání jím tvrzených rozhodných skutečností navrhl provedení důkazu, povinen prokázat způsobilost tohoto důkazu jím tvrzené rozhodné skutečnosti prokázat, nebo postačí, pokud osvětlí, jaké skutečnosti by měl důkaz prokázat a jaký vztah má důkaz k prokazovaným skutečnostem?

6) Zda je soud podle ustanovení povinen poučit účastníka řízení, jenž k prokázání jím tvrzených rozhodných skutečností navrhl provedení důkazu, v situaci, dojde-li soud k závěru, že tento účastníkem navržený důkaz není způsobilý předmětné rozhodné skutečnosti prokázat, že je povinen navrhnout nové důkazy k prokázání rozhodných skutečností?

K dovolání žalované se vyjádřila žalobkyně, která navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně jej zamítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou řádně zastoupenou advokátem, posuzoval, zda je dovolání přípustné.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2 článku II části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se dovolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle prvé věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Podle nelze v dovolání uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy.

Podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Nejvyšší soud shledal dovolání žalované nepřípustným z níže vyložených důvodů.

Dovolatelka v souvislosti s první formulovanou otázkou nevymezila, který z předpokladů přípustnosti dovolání obsažených v má za naplněný, přičemž ani z obsahu dovolání se tato skutečnost nepodává. Skutečnost, že dovolatelka v úvodu svého dovolání citovala ustanovení , nelze považovat za řádné vymezení přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. , nebo v usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. , jež bylo publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, konstatoval, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Dále zdůraznil, že může-li být dovolání přípustné podle ustanovení (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje citace textu tohoto ustanovení (či jeho části). Uvedenému požadavku dovolatelka nedostála.

V usnesení ze dne 23. října 2013, sp. zn. , Nejvyšší soud dovodil, že i podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 platí, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení

Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

S odkazem na výše citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze než dospět k závěru, že přípustnost dovolání nemohou založit ani další dovolatelkou formulované otázky. Směřují-li totiž otázky výše uvedené pod bodem 2) pouze do právního posouzení okamžiku vzniku škody (ať už se jedná o formulovanou hmotněprávní námitku nebo procesněprávní právní námitku), přičemž dovolatelka způsobile nezpochybnila (tím, že řádně nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání) též právní posouzení zbylých předpokladů odpovědnosti za škodu, nemohou uvedené otázky založit přípustnost dovolání.

Přípustnost dovolání konečně nemohou založit ani zbylé dovolatelkou formulované otázky, tj. otázky ad 3) až 6).

Dovolatelka předmětné procesní otázky směřovala pouze do vad řízení, jichž se měl dopustit soud prvního stupně při provádění dokazování, resp. zjišťování skutkového stavu věci, a které odvolací soud podle jejího názoru neodstranil. V této souvislosti Nejvyšší soud již dříve judikoval (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. července 2015, sp. zn. ), že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, založeného na zpochybňování skutkového stavu věci učiněného odvolacím soudem, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Případné konkrétní vady řízení namítané žalovanou nemohou založit přípustnost dovolání podle (srov. a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. února 2015, sp. zn. ); k těm by dovolací soud mohl za určitých podmínek přihlédnout pouze tehdy, bylo-li by dovolání přípustné.

Nejvyšší soud proto z uvedených důvodů uzavřel, že dovolání žalované není podle přípustné a podle ustanovení věty první jej odmítl.

Dovolatelka v dovolání dále navrhla odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem žalované na odklad vykonatelnosti dovolání napadeného rozsudku odvolacího soudu nezabýval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. února 2018

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu