Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4858/2017-127

33 Cdo 4858/2017-127

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně A. D., zastoupené JUDr. Michaelou Voseckou Klečkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Ječná 29, proti žalovaným 1) EDEN Královo Pole s.r.o. - v likvidaci, se sídlem v Brně, Bauerova 491/10, identifikační číslo osoby 26935678 (dříve EDEN PROPERTY s.r.o.), zastoupené Mgr. Michalem Wiedermannem, advokátem se sídlem v Brně, Bauerova 491/10,a2) KOMFORT, a.s., se sídlem v Brně, Křenová 478/72, identifikační číslo osoby 25524241, zastoupené JUDr. Lenkou Štěpánkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Křenová 72, o odstranění vad díla, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání druhé žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. května 2017, č. j. -115, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Brně usnesením ze dne 24. 11. 2016, č. j. -33, připustil, aby „do řízení na straně žalované jako další účastník přistoupila společnost KOMFORT, a.s., IČ 25524241, se sídlem Brno, Křenová 478/72“ (výrok I.), a dále připustil změnu žaloby „navrženou žalobkyní v podání ze dne 24. 10. 2016“ (výrok II).

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 5. 2017, č. j. -115, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a odvolání druhé žalované proti výroku II. tohoto usnesení odmítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z toho, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu reprezentované například rozhodnutími ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. , ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. , a ze dne 11. 7. 2007, sp. zn. . Prosazuje názor, že žalobkyně návrhem na přistoupení dalšího účastníka řízení (zde druhé žalované) obchází institut záměny účastníků řízení ve smyslu ustanovení , neboť první žalovaná není ve věci pasivně legitimována. Navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 – dále jen „ “), platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobou ze dne 2. 4. 2015 se žalobkyně jako kupující bytové jednotky nacházející se v domě č. p. 3049 v Brně po první žalované coby prodávající domáhala odstranění vad společných prostor domu, které se projevují zatékáním do jeho prvního podzemního podlaží (garáže). Podáním ze dne 2. 5. 2016 navrhla, aby do řízení přistoupil další účastník na straně žalované, a to společnost KOMFORT, a. s. Návrh odůvodnila tím, že ve smlouvě o budoucím převodu bytových jednotek, kterou dne 4. 4. 2007 uzavřela s první žalovanou, bylo sjednáno, že prodávající (první žalovaná) použije pro splnění svých závazků z této smlouvy třetích osob (subdodavatelů), a že práva ze záruky přecházejí na kupujícího (žalobkyni), která je oprávněna uplatnit je přímo u jednotlivých dodavatelů stavby; jedním z těchto dodavatelů, který odpovídá za vady díla, je KOMFORT, a.s. (druhá žalovaná). Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že návrh žalobkyně je v souladu s a neodporuje zásadě ekonomie řízení. Nepřisvědčil druhé žalované, že žalobkyně zvoleným procesním postupem obchází institut záměny účastníků řízení. Původní žaloba neobsahuje tvrzení, jež by vylučovala pasivní věcnou legitimaci první žalované.

Podle ustanovení může soud na návrh žalobce připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

Podle ustanovení může soud na návrh žalobce se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. Má-li být takto zaměněn žalobce, je třeba, aby s tím souhlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit.

Nelze přisvědčit dovolatelce, že odvolací soud se při rozhodování o připuštění vstupu druhé žalované do řízení podle odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. že nerespektoval závěry, které Nejvyšší soud dovodil ve svých rozhodnutích ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. , ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. , nebo ze dne 11. 7. 2007, sp. zn. . Závěry dovozené v těchto rozhodnutích (o obcházení institutu záměny účastníků) totiž dovolatelka nevztahuje ke skutkovému stavu, z něhož vyšel při právním posouzení věci odvolací soud (že žaloba neobsahuje údaje nasvědčující tomu, že první žalovaná není nositelkou povinností, jejich splnění je žalobou požadováno), nýbrž k vlastní skutkové verzi, kterou v dovolání procesně neregulérním způsobem prosazuje (že záměrem žalobkyně je vzít žalobu vůči původní žalované, která prokazatelně není ve věci pasivně legitimována, zpět poté, kdy soud povolí přistoupení další žalované do řízení).

Zbývající část argumentace, kterou žalovaná v dovolání uplatnila („že z návrhu žalobkyně není zřejmé, čeho se vůči druhé žalované - dovolatelce - domáhá“), nesplňuje shora uvedený postulát dovolání. Žalovaná ve vztahu k této dovolací námitce řádným způsobem nevymezila přípustnost dovolání v režimu , neboť z dovolání se nepodává, od kterého (kterých) rozhodnutí dovolacího soudu se odvolací soud podle dovolatelky při svém rozhodování odchýlil. Absence tohoto údaje zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle věty první odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. března 2018

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu