Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 6040/2016

33 Cdo 6040/2016-100

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. 8. 2016, č. j. -47, potvrdil usnesení ze dne 19. 5. 2016, č. j. -41, jímž Okresní soud v Kladně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 – dále jen „ “). Je přesvědčen, že závěr, na němž je napadené rozhodnutí založeno, tedy, že u něho jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť není v dané věci aktivně legitimován, nekoresponduje s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu reprezentovanou např. rozsudkem ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. . Oproti odvolacímu soudu prosazuje, že je aktivně legitimován k uplatnění práva na vrácení daru, resp. jeho finančního ekvivalentu, neboť z prohlášení správce konkurzní podstaty vyplývá, že žalovaný nárok není v konkurzní podstatě předmětného konkurzního řízení sepsán a správce o jeho soupisu ani neuvažuje. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným (žalobcem) za splnění podmínky jeho advokátního zastoupení ( ) a je přípustné podle , neboť otázku legitimace žalobce k uplatnění práva na vrácení daru, která byla rozhodující pro posouzení, zda jsou splněny podmínky (resp. jedna z kumulativních podmínek) pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle , odvolací soud vyřešil v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, žalobce zpochybnil závěr odvolacího soudu, že mu nelze přiznat osvobození od soudních poplatků a ustanovit mu pro řízení zástupce z řad advokátů již proto, že jeho žaloba představuje zřejmě bezúspěšné uplatnění práva; není totiž – na rozdíl od správce konkurzní podstaty - aktivně legitimován k podání žaloby.

Konkurz na majetek žalobce byl prohlášen dne 4. 4. 2007, tedy za účinnosti , o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů („dále jen ZKV“). Podle přechodného ustanovení , , se pro konkurzní řízení použijí dosavadní právní předpisy.

V projednávané věci se žalobce v žalobě ze dne 2. 9. 2015 doplněné podáním ze dne 7. 12. 2015 domáhal po žalované vrácení daru, resp. zaplacení jeho finančního ekvivalentu v částce 310.000 Kč, protože obdarovaná dar zcizila. Dne 7. 12. 2015 žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 5. 2016, č. j. -41, žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal a zamítl i jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení. Konstatoval, že v daném případě se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby. S odkazem na ustanovení § 14 odst. 1 písm. d) ZKV dovodil, že domáhá-li se žalobce po žalované zaplacení majetkové hodnoty darovaného podílu na nemovitosti za trvání konkurzu, který byl na jeho majetek prohlášen, domáhá se majetku, který má náležet do konkurzní podstaty, neboť má být žalobcem nabyt za trvání konkurzu; aktivně legitimován k podání žaloby je pouze správce konkurzní podstaty. Odvolací soud usnesením ze dne 30. 8. 2016, č. j. -47, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Přisvědčil soudu prvního stupně, že majetkové poměry žalobce by sice odůvodňovaly osvobození od soudních poplatků, avšak v daném případě jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, kdy zjevnou bezúspěšností je situace, kdy již ze skutkových tvrzení bez nutnosti provádět dokazování je zřejmé, že účastníku nemůže být ani zčásti vyhověno. V průběhu řízení žalobce předložil vyjádření správce konkurzní podstaty ze dne 25. 11. 2016, v němž správce konkurzní podstaty úpadce J. K. (žalobce) V. D. uvedl, že „tvrzený nárok žalobce za H. K. na vyplacení daru“ není v konkurzní podstatě předmětného konkurzního řízení sepsán a o jeho soupisu ani neuvažuje.

Podle § 14 odst. 1 písm. a), c) ZKV prohlášením konkurzu mj. oprávnění nakládat s majetkem konkursní podstaty přechází na správce a řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkurzní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce se přerušují, s výjimkou určitých řízení a v řízení lze pokračovat na návrh správce, nejde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit, popř. ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení namísto úpadce; dále viz též ustanovení § 14 odst. 1 písm. d) ZKV, podle něhož řízení o nárocích, jež se týkají majetku patřícího do konkurzní podstaty, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci.

Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. , dovodil, že úpadce prohlášením konkursu neztrácí způsobilost být účastníkem soudního řízení a ani způsobilost procesní. Prohlášením konkurzu přechází oprávnění nakládat s majetkem patřícím do podstaty na správce a právní úkony úpadce, které se týkají tohoto majetku, jsou ve vztahu ke konkurzním věřitelům neúčinné (viz též bod XXIII. stanoviska občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 1998, Cpjn 19/98, k výkladu ustanovení ). Správci konkurzní podstaty náleží oprávnění nakládat s majetkem patřícím do podstaty a pouze u tohoto majetku je úpadce omezen v dispozici s ním. V případě majetku, který není zahrnut do konkurzní podstaty, není úpadce nikterak omezen. Vzhledem k tomu, že prohlášením konkurzu úpadce neztrácí právní subjektivitu ani způsobilost být účastníkem řízení, popř. procesní způsobilost, je zřejmé, že ve věcech (řízeních), na něž se nevztahují omezení uvedená zejména v ustanovení , c) a d) ZVK vystupuje sám úpadce, nikoliv správce konkurzní podstaty.

V posuzovaném případě odvolací soud uvedené závěry při řešení (prejudiciální) otázky věcné legitimace ve sporu o vrácení daru, která byla významná pro posouzení, zda žalobce splňuje podmínky (resp. jednu z kumulativních podmínek) pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle , nerespektoval, jestliže za situace, kdy tvrzený nárok nebyl zahrnut do konkursní podstaty, dovodil, že žalobce není k podání žaloby o vrácení daru aktivně legitimován. Jeho závěr, že žalobci nelze přiznat osvobození od soudních poplatků a ustanovit mu zástupce z řad advokátů proto, že u něho jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neobstojí. Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle byl uplatněn právem. Nejvyšší soud proto napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí rovněž pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( a 2 ).

Jen pro úplnost dovolací soud uvádí, že v mezidobí byl konkurs na majetek úpadce J. K. (žalobce) zrušen po splnění rozvrhového usnesení (viz usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 8. 2017, č. j. -557).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. února 2018

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu