Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 5908/2017-258

-258

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce VV SKLO s. r. o., se sídlem v Křižanově, Na Zahrádkách 426, PSČ 594 51, identifikační číslo osoby 26282135, zastoupeného Mgr. Robertem Plickou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Národní 58/32, PSČ 110 00, proti žalovanému R. V., zastoupenému Mgr. Janem Šarmanem, advokátem, se sídlem v Brně, Pekárenská 330/12, PSČ 602 00, o zaplacení 470.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. července 2017, č. j. -231, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.521,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. prosince 2014, č. j. -137, zastavil řízení (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalovanému na nákladech řízení 76.084,80 Kč (výrok II.), odkazuje na a , (dále též jen „“), a uzavíraje, že žalobce zavinil, že řízení muselo být zastaveno.

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce usnesením ze dne 20. května 2015, č. j. -159, změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Nejvyšší soud k dovolání obou účastníků usnesením ze dne 27. dubna 2017, sp. zn. , usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Vycházeje z ustálené judikatury k výkladu , Nejvyšší soud – poukazuje na to, že v projednávané věci žalobce v podání ze dne 6. listopadu 2014 (č. l. 119 až 121 spisu) uvedl, že námitka započtení vznesená žalovaným nebyla způsobilá přivodit zánik žalobou uplatněné pohledávky (maje tuto námitku za nedůvodnou), nicméně že se „přes výše uvedené rozhodl k úplnému zpětvzetí žaloby“ – uzavřel, že žalobce nevzal žalobu zpět pro chování žalovaného, spočívající v uplatnění námitky započtení (již považoval za nedůvodnou). Takový závěr by mohl přicházet v úvahu pouze tehdy, vzal-li by žalobu zpět proto, že v důsledku uplatněné námitky započtení jeho pohledávka uplatněná žalobou zanikla. Z procesního hlediska to byl tudíž žalobce, kdo zavinil (tím, že vzal žalobu zpět), že řízení muselo být zastaveno ( věta první ).

Vrchní soud v Olomouci následně usnesením ze dne 25. července 2017, č. j. -231, rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném výroku II. potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož je v projednávané věci na místě rozhodnout o nákladech řízení podle věty první , je v souladu s předchozím (kasačním) usnesením Nejvyššího soudu, jakož i v něm citovanou ustálenou judikaturou přijatou k výkladu označeného ustanovení.

Skutečnost, že dovolatel následně – poté, kdy se seznámil s kasačním usnesením Nejvyššího soudu – změnil svoji argumentaci a začal tvrdit, že žalobu vzal zpět z důvodu námitky započtení vznesené žalovaným, není způsobilá ničeho změnit na uvedeném závěru.

Namítá-li dovolatel, že napadené rozhodnutí není přezkoumatelné, vytýká odvolacímu soudu (údajnou) vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; tím však uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (viz ), k jehož přezkoumání není dovolání přípustné.

Pouze na okraj a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání Nejvyšší soud podotýká, že napadené rozhodnutí vytýkanou vadou zjevně netrpí; jakkoliv je odůvodnění napadeného rozhodnutí stručné, podle přesvědčení Nejvyššího soudu vyhovuje požadavkům a není pochyb o tom, že dovolatelem vytýkané (tvrzené) nedostatky nebyly na újmu uplatnění práv dovolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 100/2013).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 21. března 2018

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu