Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
069AD99A47868779C125828E00263549.html
HTML · 14.63 KB
No categories available
26 Cdo 5/2018-264
26 Cdo 5/2018-264
U S N E S E N Í
BYTOVÉHO DRUŽSTVA JARO,
J. N.
, P., zastoupenému JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1,
Bolzanova 1615/1, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 141/2012 , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. července 2017, č. j. 20 Co 227/2017 -229, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 18. července 2017, č. j. 20 Co 227/2017 -229, potvrdil usnesení ze dne 27. dubna 2017, č. j. 29 C 141/2012 -221, kterým Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) zamítl jeho návrh na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení téhož soudu ze dne 3. ledna 2017, č. j. 29 C 141/2012 -208, jímž bylo zastaveno odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání.
Dovolání žalovaného (dovolatele) proti citovanému potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu není přípustné podle § 237 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb. / – dále opět jen „o.s.ř. “).
Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je jednotná v názoru, že dovolání není přípustné podle § 237 o.s.ř. , jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013 , či z 6. září 2017, sp. zn. 32 Cdo 3453/2017 ). Dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve vyřešení otázky, co lze pokládat za vhodný způsob zanechání výzvy ve smyslu ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř. , kterážto otázka podle jeho názoru nebyla dovolacím soudem doposud vyřešena. Současně měl za to, že Nejvyšší soud se dosud nezabýval
„dobrými mravy a ústavním pořádkem ve vztahu k doručování písemností“
. Odvolací soud však na řešení předložené otázky své rozhodnutí nezaložil, nýbrž dospěl k závěru, že dovolatel nepodal důkaz opaku, že údaje na doručence na č. l. 209 spisu jsou nepravdivé (§ 50f o.s.ř. ), a že tudíž neprokázal včasnost a důvodnost svého návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení uvedeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 50d odst. 1 o.s.ř. Zbývá dodat, že Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (např. v usnesení ze dne 1. února 2001, sp. zn. 30 Cdo 1815/2000 , uveřejněném pod č. C 153 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu) již konstatoval, že doručenka je (za předpokladu, že vykazuje všechny náležitosti podle tehdy platné a účinné vyhlášky č. 78/1989 Sb. , o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů /poštovní řád/, ve znění pozdějších předpisů) listino u, mající povahu listin y veřejné; potvrzuje, není-li prokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno (§ 134 o.s.ř. ). Účastník může popřít správnost (pravdivost) jejího obsahu; v takovém případě nese povinnost tvrzení i důkazní povinnost. V projednávané věci však žalovaný žádný důkaz vyvracející správnost obsahu doručenky neposkytl; pouze tvrdil, že s předmětnou písemností se seznámil až dne 29. března 2017 (ač svou poštovní schránku kontroloval denně), avšak nevyvrátil patřičným důkazem údaj na doručence o tom, že do ní byla vložena již 8. února 2017.
Pro úplnost lze dodat, že otázku doručování podle § 49 odst. 2 o.s.ř. Nejvyšší soud již řešil, a to např. v usnesení ze dne 5. června 2014, sp. zn. 21 Cdo 1094/2014 .
Za této situace dovolací soud dovolání podle § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o.s.ř. ) – pro nepřípustnost.
Vzhledem k výsledku dovolacího řízení pak dovolací soud pokládal za nadbytečné rozhodovat o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. března 2018
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu