Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 6072/2017-183

30 Cdo 6072/2017-183

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobců a) L. R., a b) T. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o omluvu, náhradu majetkové a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. , 388/2017-162, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 18. 4. 2017, č. j. -120, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 9. 2. 2017, č. j. -104, kterým soud nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků (výrok I) a neustanovil jim zástupce z řad advokátů pro celé řízení (výrok II). Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání ze dne 12. 8. 2017 (č. l. 136), které soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 9. 2017, č. j. -138, odmítl pro opožděnost. Odvolací soud v napadeném usnesení výrokem I potvrdil jednak usnesení soudu prvního stupně ze dne 18. 9. 2017, č. j. -138, a taktéž výrokem II potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 18. 9. 2017, č. j. -139, kterým bylo zastaveno řízení o návrhu žalobců ze dne 12. 8. 2017 (č. l. 136) na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu (č. j. , 388/2017-162) podali žalobci dovolání (na č. l. 168), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyli zastoupeni advokátem a ani nedoložili, že mají sami odpovídající právnické vzdělání. Žalobci současně s podáním dovolání požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „ “

Podle ustanovení , j) dovolání podle není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

V předmětné věci proto dovolání směřující proti výroku II napadeného usnesení odvolacího soudu potvrzujícího usnesení soudu prvního stupně ze dne 18. 9. 2017, č. j. -139, kterým bylo zastaveno řízení o návrhu žalobců na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, není přípustné.

Dále se Nejvyšší soud zabýval dovoláním žalobců proti výroku I napadeného usnesení odvolacího soudu potvrzujícího usnesení soudu prvního stupně ze dne 18. 9. 2017, č. j. -138, kterým bylo odmítnuto dovolání žalobců ze dne 12. 8. 2017 pro opožděnost.

Podle dovolání podle není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle .

Podle žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

Nejvyšší soud především zdůrazňuje, že smyslem změn ve vazbě na změny provedených s účinností od 1. 1. 2013 , konkrétně nepochybně bylo, aby (mimo jiné) pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí opravného prostředku (výslovně označeného jako odvolání nebo dovolání) pro opožděnost, nebylo přezkoumáváno (jen) Nejvyšším soudem na základě dovolání, nýbrž soudem určeným podle na základě žaloby pro zmatečnost (s tím, že proti rozhodnutí soudu prvního stupně o zmatečnostní žalobě bude přípustné odvolání a proti rozhodnutí odvolacího soudu bude přípustné – za podmínek určených – dovolání), podrobněji srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. .

Jelikož přípustnost dovolání nemůže být založena ani nesprávným poučením odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo ze dne 18. 11. 2014, sp. zn. , jakož i nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené dovolání žalobců proti napadenému usnesení odvolacího soudu podle odmítl.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( část věty před středníkem ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně 6. března 2018

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu