Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3254/2017-287

33 Cdo 3254/2017-287

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Domky-Dřevo s.r.o., se sídlem v Chodském Újezdu, Nahý Újezdec 108, identifikační číslo 263 93 999, zastoupené Mgr. Liborem Kaslem LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 740, proti žalovanému J. Š., zastoupenému Mgr. Ing. Martinem Černým, advokátem se sídlem v Praze 2, Chodská 1281/30, o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. března 2017, č. j. -263, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Tachově usnesením ze dne 30. ledna 2017, č. j. -247, zastavil „v plném rozsahu“ řízení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 114.411,80 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci usnesení

(výrok II.).

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28. března 2017, č. j. -263, změnil usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 52.901,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jeho zástupce; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 – dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle není dovolání podle přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Pro posouzení, zda akcesorickým výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, je určující výše nákladů řízení, jejichž náhradu soud účastníku řízení uložil či odepřel (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sen. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 5/2014, popř. ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. , a ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. ); přípustnost dovolání závisí též na částce, která je podrobena dovolacímu přezkumu.

V posuzované věci je podrobena dovolacímu přezkumu pouze částka 33.299,80 Kč, neboť žalobkyně z částky, kterou jí odvolací soud uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (52.901,80) Kč, „nerozporuje“ 19.602 Kč; s takovou náhradou představující náklady právního zastoupení žalovaného (konkrétně odměnu advokáta ve výši 15.300 Kč, tři paušální částky náhrad hotových výdajů, tj. 900 Kč a částku 3.402 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty)výslovně souhlasí a je ochotna ji žalovanému uhradit. Protože rozdíl mezi částkami 52.901,80 a 19.602 Kč nepřesahuje částku 50.000 Kč, není dovolání proti výroku, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, objektivně přípustné ( ) a Nejvyššímu soudu nezbylo než dovolání odmítnout ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. února 2018

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu