Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 44/2018-109

30 Nd 44/2018-109

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce O. C., se sídlem ve Zlíně, zastoupeného Mgr. Filipem Petrášem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Sokolská 418, proti žalované, Classa Trade s.r.o., IČO 27738094, se sídlem v Praze 10 – Vršovicích, Kodaňská 649/20, zastoupené Mgr. Bc. Tomášem Mravcem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Nad Vývozem 4869, o 87.432 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle , takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhá zaplacení částky 87.432,- Kč s příslušenstvím, kterou měla žalovaná uhradit na základě faktury vystavené žalobcem dne 31. prosince 2015.

Podáním ze dne 24. ledna 2018, navrhl žalobce, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně. Návrh odůvodnil tím, že v řízení zatím nebylo jednáno, jsou navrženy výslechy svědků s bydlištěm v obvodu Okresního soudu ve Zlíně a také žalovaná má svou provozovnu a vyvíjí podnikatelskou činnosti v obvodu tohoto soudu a zdržují se zde i všichni její zástupci. Sídlo žalované na její pražské adrese je pouze sídlem virtuálním.

Žalovaná s přikázáním věci Okresnímu soudu ve Zlíně nesouhlasila s tím, že trvá na tom, aby řízení proběhlo před soudem příslušným podle místa žalované v souladu s ustanovením Poukázala na to, že sice má svou provozovnu umístěnu ve Zlíně, nicméně v Praze má nejen své sídlo, ale rovněž zde fakticky realizuje většinu svých zakázek ve stavebnictví.

Podle (dále jen „ “), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 10) a Okresnímu soudu ve Zlíně, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné předpoklady pro to, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že výlučná místní příslušnost soudu, který má věc projednat (podle - forum rei sitae), je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku - vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, které musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V projednávaném případě žalobce svůj návrh na delegaci věci odůvodňuje předpokladem, že žalovaná má provozovnu a vyvíjí podnikatelskou činnost v obvodu Okresního soudu ve Zlíně a že ve věci bude třeba vyslechnout svědky, kteří se zdržují v obvodu soudu, k němuž navrhuje věc delegovat. Tyto skutečnosti samy o sobě nepovažuje Nejvyšší soud za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. V této souvislosti je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení, popřípadě svědek musí překonat mezi místem bydliště a sídlem místně příslušného soudu větší vzdálenost, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Kromě toho je možné provedení důkazu výslechem svědků řešit institutem dožádání u jiného soudu. Proto lze uzavřít, že okolnosti, pro něž žalobce navrhl přikázání věci označenému soudu, neobstojí; přihlédnout je třeba i k negativnímu stanovisku žalované.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu podle nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 6. března 2018

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu