Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5217/2017-725

21 Cdo 5217/2017-725

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce T. K., zastoupeného JUDr. Miroslavem Zemanem, advokátem se sídlem v Praze 10, Ukrajinská č. 728/2, proti žalované Z. P. se sídlem v Luhačovicích, Masarykova č. 175, jako insolvenční správkyni Czech Accounting Services s. r. o., v likvidaci se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1216/46, IČO 25657631, zastoupené Mgr. Zdeňkem Rumplíkem, advokátem se sídlem ve Slavičíně, Osvobození č. 51, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2017, č. j. -659, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Zdeňka Rumplíka, advokáta se sídlem ve Slavičíně, Osvobození č. 51.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2017, č. j. -659, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu o tom, žev posuzované věci nelze dovodit vznik pracovního poměru mezi žalobcem a původně žalovanou obchodní společností (Czech Accounting Services s. r. o., v likvidaci), která je dnes v úpadku, nelze proto hovořit ani o trvání pracovního poměru mezi účastníky ke dni doručení výpovědi žalobci (dne 25. 11. 2009) a žalobce nemůže požívat ochrany, kterou zaměstnancům zaručuje ustanovení , je v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu, který byl - přímo v této věci - vyjádřen v předchozím rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, č. j. -557 ( část věty první za středníkem, ), a s ustálenou (aktuální) rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2017, sp. zn. , nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2017, sp. zn. , anebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. , a v nich vyjádřený právní názor, že podle ustálené judikatury dovolacího soudučinnost statutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) obchodní společnosti nebo družstva fyzická osoba nevykonává v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem, neboť výkon funkce statutárního orgánu obchodní společnosti není druhem práce ve smyslu ustanovení , neplatné jsou tedy pracovní smlouva (nebo jiná smlouva uzavřená v pracovněprávních vztazích), jmenování nebo volba, na jejichž základě má zaměstnanec vykonávat v obchodní společnosti nebo družstvu práci (funkci), jejíž náplní je činnost, kterou v této právnické osobě koná její statutární orgán (popřípadě jeho člen, jde-li o kolektivní orgán); právní předpisy ani povaha obchodní společnosti však nebrání tomu, aby jiné činnosti pro tuto obchodní společnost vykonávaly fyzické osoby na základě pracovněprávních vztahů, není-li náplní pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu) výkon činnosti statutárního orgánu, v každém konkrétním případě je proto třeba zjišťovat, zda činnost, jež je (měla být) náplní práce podle pracovní smlouvy uzavřené mezi statutárním orgánem (popřípadě jeho členem, jde-li o kolektivní orgán) a obchodní společností nebo družstvem, není (neměla být) stejná jako činnost, kterou tato osoba vykonávala (měla vykonávat) jako statutární orgán (popřípadě jeho člen, jde-li o kolektivní orgán)] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [zpochybňuje-li skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, nesouhlasí-li s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, předestírá-li opačné skutkové závěry, na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci (že „pracovní poměr vznikl konkludentním způsobem“) a namítá-li jiné vady řízení, které spatřuje v tom, že „soudy neprovedly některé dovolatelem navržené důkazy“, že „ve svých rozhodnutích neuvedly žádná skutková zjištění plynoucí z provedených důkazů a ani se nevypořádaly s tím, proč žádná zjištění z těchto důkazů neučinily“], dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat.Namítá-li dovolatel s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. , že „právní názor soudu I. stupně a odvolacího soudu o neplatnosti pracovní smlouvy je vadný“, pak přehlíží, že Ústavní soud ve věci, v níž bylo uvedené rozhodnutí vydáno, vycházel z jiného skutkového stavu (skutkového děje), než který byl zjištěn v projednávané věci. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. února 2018JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu