Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 5838/2017-277

-277

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci oprávněného Z. B., zastoupeného JUDr. Petrem Kubešem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Klatovech, nám. Míru 65, PSČ 339 01, proti povinnému J. H., o pověření exekutora a nařízení exekuce, o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. srpna 2014, č. j. -126, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. srpna 2014, č. j. -128, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , , o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2016, č. j. -209, takto:Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. března 2016, č. j. -209, k odvolání povinného potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, v němž požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.

Podle , (dále též jen „“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec druhý písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

Protože při podání dovolání nebyl povinný zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání, vyzval jej dovolací soud usnesením ze dne 14. února 2018, č. j. -265, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení tak, že Nejvyššímu soudu předloží procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení obsahující výzvu bylo povinnému doručeno 15. února 2018.

Povinný na výzvu dovolacího soudu reagoval podáním ze dne 24. února 2018, nedostatek povinného zastoupení však neodstranil. Povinný pouze zopakoval žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle

Podle může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sen. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z obsahu podání dovolatele ze dne 10. března 2015, označeného jako „žaloba pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. -126 a č. j. -128 – odstranění vad podání“, vyplývá, že dovolatel podává žalobu pro zmatečnost „z důvodu podle § 229 odst. 3“.

Dovolatel však přehlíží, že žaloba pro zmatečnost podle může být úspěšná pouze v případě, směřuje-li proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu nebo jeho pravomocnému usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Žalobou pro zmatečnost napadená usnesení, jimiž odvolací soud rozhodl o žádosti povinného o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků, však nejsou rozhodnutími ve věci samé, a nejsou tedy - v poměrech projednávané věci - způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost.

Žalobě pro zmatečnost podané povinným nelze vyhovět rovněž proto, že v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení) je žaloba pro zmatečnost přípustná jen podle ustanovení , tedy proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, případně proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost; žaloba pro zmatečnost podaná proti jinému rozhodnutí soudu prvního stupně (soudního exekutora) nebo odvolacího soudu vydanému ve věci výkonu rozhodnutí (v exekuční věci) proto musí být bez dalšího zamítnuta, aniž by bylo potřebné k rozhodnutí o ní nařizovat jednání (viz ; dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2010, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2015, sp. zn. ).

Je-li nepochybné, že nemůže být vyhověno samotné žalobě pro zmatečnost, pak i žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva a není tedy ani důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zjevné, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit povinnému advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy povinný neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač byl o následcích nečinnosti poučen, předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s řízení o jeho dovolání zastavil ( a ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. února 2018

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu