Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4792/2017-94

21 Cdo 4792/2017-94

U S N E S E N Í

K. B.

,

zastoupené Mgr. Zbyňkem Havlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 60/28, proti žalované

ReVa Czech s.r.o.

, se sídlem v Praze 3, Kališnická č. 379/8, IČO 27657906, o 372 900 Kč s příslušenstvím, zastoupené JUDr. Filipem Seifertem, MBA, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 1332/23, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2017 č. j. -74, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 163 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Zbyňka Havlíka, advokáta se sídlem v Praze 1, Národní č. 60/28.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017 č. j. -74 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce fikce uznání nároku při opožděném vyjádření po lhůtě srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005 sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2006, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005 sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 49, ročník 2006; k otázce, co se rozumí „vážným důvodem“ ve smyslu ustanovení , srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2013 sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, pod č. 51, ročník 2014) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

K námitce dovolatelky, že odvolací soud rozhodl „velmi formálně“ rozsudkem pro uznání za situace, kdy žalovaná uplatněný nárok – byť až po uplynutí lhůty k podání vyjádření – „jasně odmítla v celém rozsahu“ a „dala jasně najevo, že jí výsledek řízení není lhostejný“, srov. rovněž nález Ústavního soudu ze dne 16. 11. 2006 sp. zn. , podle kterého, byla-li za řízení stanovena účastníku lhůta, v níž má provést stanovený procesní úkon, a spojuje-li zákon s jeho zmeškáním určité, zřetelně formulované právní následky, nemůže být v rozporu s právem na spravedlivý proces ( d) postup soudu, kterým s těmito následky spojuje procesní opatření, jež zákon předjímá. Jestliže se soudy důsledně pohybovaly v zákonném rámci a respektovaly zákonem stanovené podmínky výzvy podle ustanovení , nelze mít vydání rozsudku pro uznání za výraz „přepjatého formalismu“ ani za rozporné s pravidly spravedlivého procesu. Marné uplynutí lhůty stanovené v usnesení podle ustanovení znamená založení procesního stavu, že žalovaný žalobou uplatněný nárok uznal, a to bez ohledu na to, zda jej též uznává „ve skutečnosti“; jestliže účinky fikce nastaly, pak na jejích důsledcích ve smyslu existence základu pro vydání rozsudku pro uznání ( ) nemůže ničeho změnit ani okolnost, že později žalovaný uplatněnému nároku oponoval, resp. „vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu“. Není ani významné, jestliže se tak stalo podáním učiněným předtím, než soud rozhodl rozsudkem pro uznání.

Argumentuje-li dovolatelka ve prospěch svých opačných úvah níže citovanými nálezy Ústavního soudu, potom přehlíží, že v nich vyslovené právní názory vycházejí z jiného skutkového stavu [vyjádření na kvalifikovanou výzvu soudu bylo učiněno včas – nález ze dne 1. 8. 2016 sp. zn. a ze dne 19. 7. 2016 sp. zn. , vyjádření k žalobě bylo podáno po lhůtě z omluvitelného důvodu (řádně doloženého očního onemocnění žalovaného, které započalo týden před koncem lhůty k podání vyjádření) - nález ze dne 12. 9. 2016 sp. zn. ], než jaký vyplývá z obsahu spisu v projednávané věci, kde se žalovaná vyjádřila po lhůtě bez vážného důvodu (tímto vážným důvodem nemůže být „nemoc jediného jednatele žalované“, pro kterou byl – podle potvrzení MUDr. France – „ošetřen v ambulanci praktického lékaře“ až v následujících dvou dnech poté, co uplynula lhůta k podání vyjádření).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. ledna 2018

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu