Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1029/2017-223

33 Cdo 1029/2017-223

U S N E S E N Í

CASPER UNION s.r.o.

J. R.

, o 385.679,52 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. 12. 2016, č.j. -153, takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. 12. 2016, č.j. -153,

se mění

tak, že rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. 4. 2016, č.j. -98,

se zrušuje

a řízení

se přerušuje

.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 25. 4. 2016, č.j. -98, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 385.679,52 Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení a na náhradě nákladů řízení 77.901,72 Kč. Podle soudu prvního stupně má rozhodčí nález ze dne 31. 10. 2011, sp. zn. A/2011/00496, účinky pravomocného soudního rozhodnutí, i když byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně. Po té, co se vypořádal s námitkou promlčení, kterou uplatnil žalovaný, rozhodl o věci samé, maje – implicitně – podmínky řízení za splněné.

Usnesením ze dne 30. 12. 2016, č.j. -153, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně, řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vyloučil možnost předběžně posuzovat vykonatelnost rozhodčího nálezu, nebyl-li zrušen soudem, popř. nebyla-li zastavena podle něho nařízená exekuce. Projednání nároku v soudním řízení proto brání překážka věci pravomocně rozhodnuté ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním; má za to, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, zejména od závěrů obsažených v usnesení ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. . Posuzovaný rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, protože jeho podkladem byla neplatná rozhodčí doložka ve smlouvě o úvěru.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ( ).

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu ( ).

Podle , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle , nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle , nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.

Ze spisu se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně (Raiffeisenbank a.s.) a žalovaný (dlužník) uzavřeli 16. 10. 2009 smlouvu o úvěru č. 1049769 „Nízká splátka,“ která obsahovala rozhodčí doložku, podle níž veškeré spory z úvěrové smlouvy „budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení, a to jediným rozhodcem jmenovaným Správcem Seznamu rozhodců, vedeném Společností pro rozhodčí řízení, a.s., IČ 26421381, se sídlem Praha 2, Sokolská 60, PSČ 120 00 (dále jen Společnost), … a to podle Jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti, Pravidly o nákladech rozhodčího řízení, Organizačním a Kancelářským řádem Společnosti, s jejichž obsahem jsou smluvní strany srozuměny.“ Rozhodčím nálezem JUDr. Ivy Němcové ze dne 31. 10. 2011, sp. zn. A/2011/00496, který nabyl 13. 1. 2012 právní moci, byl žalovaný zavázán zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně 385.679,52 Kč „s úrokem ve výši 12,1% p.a. z částky 354.850,35 Kč ode dne 3. 4. 2011 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 354.850,35 Kč ode dne 3. 4. 2011 do zaplacení.“ Okresní soud v Pardubicích na základě vykonatelného rozhodčího nálezu nařídil usnesením ze dne 9. 2. 2012, č.j. -10 (sp. zn. exekutora 142 EX 00183/12) na majetek žalovaného (povinného) k vydobytí pohledávky s příslušenstvím exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. Jaroslava Kocinese, LL.M., soudního exekutora. Rozhodčí nález nebyl zrušen (strany nepodaly návrh na jeho zrušení), rovněž žádný z účastníků nepodal návrh na zastavení exekuce, ani exekuční soud z úřední moci nezahájil řízení o zastavení exekuce (pro nevykonatelnost exekučního titulu).

Dosavadní soudní praxe vychází z toho, že rozhodčí nález vydaný na základě neplatné rozhodčí doložky – byť ve věci, v níž by bylo možné v rozhodčím řízení rozhodnout – nemá účinky pravomocného soudního rozhodnutí; jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob, bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc, nejde o překážku věci rozhodnuté (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 92/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 77/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sen. zn. ). Současně platí, že exekuční soudy mohou přijmout závěr, že rozhodčí nález jim předkládaný coby exekuční titul nemá žádné právní účinky (jelikož nebyl vydán v mezích pravomoci rozhodce) a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k tomu, že formálně nedošlo (ani již nedojde, vzhledem k případně zmeškaným lhůtám) k jeho zrušení (soudem) postupem předjímaným (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2016, sen. zn. ).

Není pochyb o tom, že při zkoumání, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé ( ), soud zjišťuje, zda projednání a rozhodnutí nebrání překážka věci pravomocně rozhodnuté, tj. v projednávaném případě zda rozhodčí nález je způsobilým exekučním titulem. Dospěje-li k závěru, že tomu tak není, neboť rozhodce byl určen na základě neplatné rozhodčí doložky ( obč. zák.) a nedisponoval pravomocí k vydání rozhodčího nálezu, věc – bez zřetele k tomu, že žádná strana nevyvolala řízení o jeho zrušení ( a násl. ) – projedná a rozhodne. Je proto nesprávný závěr odvolacího soudu, podle něhož je vyloučeno v nalézacím řízení posuzovat „vykonatelnost rozhodčího nálezu.“

Jak již bylo uvedeno výše, může být osud rozhodčího nálezu coby exekučního titulu podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyřešen – mimo jiné – v exekučním řízení. Byla-li pro vydobytí téhož plnění mezi týmiž účastníky nařízena exekuce a jejím provedením pověřen soudní exekutor, probíhá řízení (ve fázi provádění), v němž – dokud nebude pohledávka s příslušenstvím vymožena – může na návrh nebo i bez návrhu soud exekuci zastavit, zjistí-li nedostatek pravomoci orgánu, který titul vydal ( ). Dokud exekuční soud v exekučním řízení neurčí (neuvede v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, nelze v řízení vedeném mezi týmiž účastníky pro tutéž pohledávku najisto postavit, zda rozhodčí nález je vykonatelným exekučním titulem s důsledky uvedenými v Vhodným opatřením za této situace je postup podle , tedy přerušení řízení po dobu provádění exekuce.

Protože odvolací soud rozhodl nesprávně a jelikož dosavadní výsledky řízení ukazují, že o věci může rozhodnout přímo dovolací soud, Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí změnil ( , ).

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 22. února 2018

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu