Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5068/2017-314

26 Cdo 5068/2017-314

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobce M. M., Ch., zastoupeného JUDr. Lubomírem Pánikem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 1120/43, proti žalované Kostelecké uzeniny a.s., se sídlem v Kostelci č.p. 60, IČO 46900411, zastoupené JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, o zaplacení 641.050 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. května 2017, č. j. -278, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.640 Kč k rukám JUDr. Pavla Dejla, Ph.D., LL. M, advokáta se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění ( ) :

Okresní soud v Litoměřicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. 3. 2016, č. j. -200, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 384.630 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), žalobu co do částky 256.420 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím zamítl (výrok II.), řízení co do úroků z prodlení z částky 128.210 Kč tam specifikovaných zastavil (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).

K odvoláním žalobce i žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) rozsudkem ze dne 16. 5. 2017, č. j. -278, zastavil odvolací řízení o odvolání proti výroku III. rozsudku soudu prvního stupně a ve zbývající napadené části rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že nájemní vztah mezi účastníky, založený nájemní smlouvou ze dne 18. 9. 2009, ve znění dodatků č. 1 a č. 2, skončil výpovědí žalované ke dni 31. 7. 2013. Při posouzení otázky platnosti této výpovědi dospěl k názoru, že i v případě, že výpovědní důvod ve výpovědi nebyl výslovně uveden, nezpůsobuje to její neplatnost, je-li prokázáno, že existoval, přičemž v daném řízení byl výpovědní důvod, spočívající v tom, že právní předchůdkyně žalované ukončila podnikání v pronajatých prostorách, prokázán.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, které není přípustné podle , , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „ “ (srov. čl. II bod 2. ), neboť odvolací soud posoudil dovoláním zpochybněnou otázku platnosti výpovědi z nájmu v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle a 3 dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů ( , ), to je ze , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „obč. zák.“.

Ustálené judikatuře dovolacího soudu odpovídá jak závěr odvolacího soudu, že absence konkrétního výpovědního důvodu (který nastal) ve výpovědi nemá za následek její neplatnost pro neurčitost, jestliže povinnost jej uvést nestanoví zákon ani smlouva mezi účastníky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. ), tak jeho výklad (respektující výkladová pravidla § 35 obč. zák.) nájemní smlouvy o tom, jaká skutečnost byla jako výpovědní důvod sjednána (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod č. 75/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. ).

Protože není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak, Nejvyšší soud dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení věta první odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 19. února 2018

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu