Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 73/2018

11 Tdo 73/2018-24

U S N E S E N Í

J. S.,

takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. , byl obviněný J. S. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu propadnutí věci, a to věcí v rozsudku vyjmenovaných.

Podle skutkových zjištění se obviněný dopustil shora uvedené trestné činnosti tím, že nejméně od prosince roku 2016 do 3. 4. 2017 v místě svého trvalého bydliště v rodinném domě na ulici H. v H. nejméně ve třiceti případech jednak pro vlastní potřebu, jednak pro další distribuci, vyráběl pervitin (neboli metamfetamin), vždy v množství cca 1 gram, a to za použití léčiv Nurofen Stopgrip a Robicold s obsahem pseudoefedrinu, dále hydroxidu sodného, kyseliny solné a dalších předmětů a chemikálií konkretizovaných v protokolu o domovní prohlídce, která byla provedena policejním orgánem Oddělení obecné kriminality Hodonín dne 3. 4. 2017, a vyrobený pervitin v období od prosince roku 2016 do 3. 4. 2017 užíval jak pro vlastní potřebu, tak jej dále distribuoval těmto osobám:

· V. L., zdarma poskytl opakovaně ve více případech vždy po 0,1 gramu pervitinu,

· P. V., zdarma poskytl opakovaně ve více případech vždy po 0,1 gramu pervitinu,

· A. B., prodal v místě bydliště na ulici H. v H. nebo jeho okolí pervitin přibližně ve 20 případech vždy po 0,1 g nebo 0,2 g pervitinu, v celkovém množství 3 g pervitinu za částku 4 500 Kč,

· K. L., v březnu 2017 v H. v jednom případě zdarma poskytl v psaníčku 0,1 g pervitinu,

· a dalším dosud neustanoveným osobám z řad toxikomanů,

přičemž metamfetamin náleží podle přílohy č. 5 , o seznamech návykových látek, mezi psychotropní látky zařazené do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně, č. j, -47 ze dne 4. 11. 2016 odsouzen pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle odst. I tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou let a k trestu propadnutí věci, a to 198 ks léku Nurofen Stopgrip.

Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný dovolání prostřednictvím obhájkyně JUDr. Evy Bártečkové. Ohledně dovolacího důvodu odkázal na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl, že mu za celou dobu trestního řízení nebyla prokázána vina, a není tak naplněna subjektivní stránka trestného činu. Soudy neuvěřily výpovědi svědka P. V., naopak vyšly z výpovědí svědků V. L., A. B. a K. L., ačkoli obviněný uváděl, že množství drogy a četnost jejího předání těmto svědkům byla nižší. Výpověď svědků K. L. a A. B. v přípravném řízení byla učiněna pod vlivem drog, stejně jako jeho výpověď ze dne 4. 4. 2017, kdy se k výrobě pervitinu přiznal, a to z důvodu obav ze svědka V.

Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil „napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2016, č. j. -127“, jakož i rozhodnutí související, a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, nebo aby sám rozhodl ve věci rozsudkem.

Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nehodlá věcně vyjadřovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.). Dále musel Nejvyšší soud zvážit, zda lze uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v §265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního § 265b tr. ř.

Obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení § 265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Námitky podané proti skutkovým zjištěním soudu proto nejsou dovolacím důvodem a Nejvyšší soud k nim nepřihlíží. Učinil by tak v souladu s judikaturou Ústavního soudu pouze v případě, kdy by byla skutková zjištění soudů v extrémním rozporu s provedenými důkazy a bylo by tak porušeno ústavně garantované právo obviněného na spravedlivý proces. O takový případ však v posuzované věci nejde.

Z naznačeného výkladu je patrné, že námitky obviněného uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají, neboť jimi napadá právě skutková zjištění, resp. proces dokazování, z něhož tato skutková zjištění vyplynula. V textu svého mimořádného opravného prostředku sice obviněný používá příslušné právní pojmy a cituje také právní úpravu, to vše však bez vazby na konkrétní námitky, které se vztahují pouze k hodnocení svědeckých výpovědí a výpovědí, které on sám učinil v přípravném řízení. Lze tak pouze nad rámec dovolacího řízení konstatovat, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, jak dospěly k daným skutkovým závěrům, a jejich zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti. Obviněný de facto ani v tomto směru neuvádí žádné argumenty a vyjadřuje pouze svůj nesouhlas.

Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný J. S. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b odst. 1 tr. ř. Jeho dovolání proto Nejvyšší soud odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 8. 2. 2018 JUDr. Karel Hasch předseda senátu