Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4807/2017

23 Cdo 4807/2017-136

U S N E S E N Í

Ekonomické stavby s.r.o.,

České televizi

se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II 1132/4, PSČ 147 00, IČO 00027383, o ochranu dobré pověsti právnické osoby, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. března 2017, č. j. -108, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2015, č. j. -67, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala omluvy za to, že žalovaná „odvysíláním reportáže v pořadu Černé ovce dne 19. listopadu 2012 neoprávněně zasáhla do dobré pověsti“ žalobkyně celkem pěti konkrétními výroky, které v této reportáži zazněly (I. výrok), jímž zamítl žalobu i v té části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovaná odstranila uvedenou reportáž z videoarchivu zveřejného na konkrétní internetové adrese (II.výrok), jímž uložil žalobkyni nahradit žalované náklady řízení (III. výrok) a nahradit náklady řízení státu (IV. výrok). Odvolací soud uložil žalobkyni nahradit žalované náklady odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), uplatňujíc důvod nesprávného právního posouzení věci podle Je přesvědčena, že se odvolací soud ve svém rozhodnutí odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu, kterou ve svém dovolání cituje.

Žalovaná se podle obsahu spisu k podanému dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání byla podána řádně a včas, osobami k tomu oprávněnými ( ) a řádně zastoupenými ( ), se zabýval přípustností dovolání. Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem vidí splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, a to nikoli pouhou citací zákonného ustanovení, ale tak, aby zřetelně a jasně vymezil, při řešení které konkrétní otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo by měla být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srov. , větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil. Dovolatelka však pouze polemizuje se skutkovými závěry vycházejícími ze zjištění soudu prvního stupně a odvolacímu soudu vytýká, že tato skutková zjištění akceptoval přesto, že soud prvního stupně neprovedl veškeré jí navržené důkazy, aniž by takový procesní postup podle jejího názoru řádně zdůvodnil. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná neprokázala pravdivost označených tvrzení, ve svém dovolání však nezformulovala žádnou právní otázku, která by ve smyslu shora citovaného mohla založit přípustnost dovolání, a ani z obsahu jejího podání nelze dovodit, kterou konkrétní právní otázku dovolacímu soudu vlastně k řešení předkládá. Dovolací soud však nemůže z řady dovolatelčiných argumentů, pro které by teoreticky přicházel dovolací přezkum v úvahu, sám nějaký zvolit a z vlastní iniciativy se jím z libovolného úhlu pohledu zabývat. Pouhá polemika s názorem odvolacího soudu přípustnost dovolání nemůže založit. Dovolatelka sice zmiňuje řadu rozhodnutí odvolacího soudu, s nimiž je podle jejího názoru rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu, její názor však je však založen na jiném hodnocení důkazů, než z něhož při svém rozhodnutí vyšel odvolací soud. (K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. ).

Nejvyšší soud z důvodu shora uvedených dovolání podle , věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s , věty druhé neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. ledna 2018

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu