Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5754/2017-155

20 Cdo 5754/2017-155

U S N E S E N Í

M. P.

M. Š.

, za účasti manželky povinného

R. Š.

, zastoupené JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubících, Semtín 81, pro 88 741 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. 6. 2017, č. j. -129, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Manželka povinného

je povinna

zaplatit oprávněnému náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši

3 182,30 Kč

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Martina Týle.

Odůvodnění:

Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 30. 11. 2016, č. j. -74, zamítl návrh manželky povinného ze dne 20. 11. 2015 na částečné zastavení exekuce vedené na čtyři její účty u peněžních ústavů (uvedené ve výroku I. rozhodnutí) a uložil jí povinnost nahradit oprávněnému náklady řízení ve výši 12 729,20 Kč.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl, že manželka povinného je povinna nahradit oprávněnému náklady odvolacího řízení ve výši 6 364,60 Kč (výrok II.). Uvedl, že mezi povinným a jeho manželkou byla uzavřena smlouva o zúžení společného jmění manželů, ovšem ke dni vzniku vymáhané pohledávky nebyla zveřejněna v seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu. Proto se neuplatní ustanovení , 2 , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Vymáhaný dluh vznikl výlučně povinnému za trvání společného jmění manželů, a lze proto podle exekučního řádu vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného u peněžního u. Manželka povinného přes poučení soudu neprokázala, že by se ve smyslu na jejích účtech nacházely pouze její výlučné finanční prostředky, není proto dán důvod k zastavení exekuce v požadovaném rozsahu.

Usnesení odvolacího soudu napadla manželka povinného dovoláním. Nesouhlasí se závěrem soudů, že náklady řízení jsou samostatnou pohledávkou, která se neváže k žádné předchozí pohledávce, když základ pohledávky vyplývající ze směnek vznikl před uzavřením manželství. Účty, resp. finanční prostředky na účtech manželky povinného nespadají do společného jmění manželů. Namítá, že soudy v rozporu s přechodnými ustanoveními aplikují na právní vztahy vzniklé za trvání platného do 31. 12. 2013, obdobně též notářský řád. Soud navíc rozhodoval za situace, kdy se jedna ze stran nemohla pro závažné omluvitelné důvody účastnit soudního jednání. Nesouhlasí s tím, že smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů vůči oprávněnému nemá žádné právní účinky. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání nesplňuje zákonné náležitosti (vymezení předpokladů přípustnosti podle ). Nadto je toho názoru, že smlouva o zúžení společného jmění manželů nemá vůči oprávněnému ve smyslu a notářského řádu žádné účinky a prakticky totožná právní úprava byla účinná rovněž ke dni uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů a též ke dni vzniku pohledávky oprávněného ( ). Domnívá se, že dovolatelka neprokázala, že by se na bankovních účtech nacházely výlučně její prostředky. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále též jen „ “.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z obsahu dovolání nelze dovodit, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu Nepostačuje pouhé obecné konstatování, že přípustnost dovolání odvozuje od ustanovení , neboť dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v až 238a považuje za splněné [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); k účelu vymezení předpokladů přípustnosti viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , zejm. body 31 až 39].

Protože dovolání má vady, které nebyly v době trvání lhůty k dovolání odstraněny, a nelze pro ně v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. ledna 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu