Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
402E244C7CD5DC83C1258266003136C3.html
HTML · 11.55 KB
No categories available
30 Cdo 6043/2016-372
30 Cdo 6043/2016-372
U S N E S E N Í
Glory Daze Associated, S. A.
zastoupené Mgr. Karlem Somolem, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, proti žalované
České republice – Ministerstvu spravedlnosti,
se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 237 C 155/2009 , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2016, č. j. 44 Co 267/2013 -360, takto:
I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou na žalované domáhala zaplacení částky 49 800 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která jí měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu Krajského soudu v Brně v konkursním řízení vedeném pod sp. zn. 26 K 55/2000 , spočívajícím v tom, že nebyl vydán pokyn k vyloučení nemovitosti z konkursní podstaty zástavního dlužníka.
Rozsudkem ze dne 17. 5. 2013, č. j. 237 C 155/2009 -285, Městský soud v Brně jako soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení částku 2 524 Kč (výrok II).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně jako soud odvolací v napadeném rozsudku potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladu odvolacího řízení 2 257 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v celém rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “, odmítl.
Otázka počátku běhu promlčecí lhůty přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. o. s. ř. nezakládá, neboť odvolací soud se při jejím řešení neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, pokud dospěl k závěru, že pro počátek běhu promlčecí lhůty je určující vědomost žalobkyně o vzniku škody, kterou v posuzovaném případě musela nabýt nejpozději tím, že žalobu na vyloučení předmětné nemovitosti z konkurzní podstaty po jejím prodeji změnila na žalobu na vydání výtěžku z prodeje; okamžik, kdy bylo o tom nároku pravomocně rozhodnuto, není z hlediska počátku běhu promlčecí lhůty rozhodný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4151/2007 ).
Pokud žalobkyně odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3597/2011 , je třeba konstatovat, že právní závěry Nejvyššího soudu v něm uvedené nelze na posuzovanou věc vztáhnout, neboť žalobkyně se náhrady škody domáhá z odlišného právního titulu (z nesprávného úředního postupu), než podle jakého soudy věc posuzovaly v odkazované věci (tj. z pohledu nezákonného rozhodnutí); tato skutečnost má vliv rovněž na posouzení otázky počátku běhu promlčecí lhůty.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 20. března 2018
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu