Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5620/2017-206

33 Cdo 5620/2017-206

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce P. V., zastoupeného JUDr. Jiřím Kovandou, advokátem se sídlem v Praze 2, Malá Štěpánská 3, proti žalované PVK Company, s. r. o. se sídlem v Praze 4, Bítovská 1217/22, identifikační číslo 03418375, zastoupené Mgr. Alešem Grulichem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1044/23, o určení vlastnictví nemovitostí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017, č. j. -157, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“´) rozsudkem ze dne 11. 11. 2016, č. j. -82, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem blíže specifikované bytové jednotky včetně podílu na společných částech domu zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu P., katastrální pracoviště P., k. ú. M. na LV č. a LV č.. Na základě „uceleného řetězce důkazů“ (výdajových pokladních dokladů, znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, pokladní knihy a chování žalobce v září roku 2015) dospěl k závěru, že žalovaná uhradila žalobci kupní cenu, a tudíž odstoupení žalobce od kupní smlouvy je neplatné, a žaloba není důvodná.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 6. 2017, č. j. -157, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Ve shodě se soudem prvního stupně vzal za prokázané, že žalovaná žalobci uhradila spornou kupní cenu ve čtyřech splátkách.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle , (dále jen „ “), neboť v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu reprezentovanou zejména jeho rozsudkem ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. odvolací soud při právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci „opíral pouze o velmi vágně určenou míru pravděpodobnosti“ průkazu rozhodující skutkové okolnosti – pravosti podpisů na výdajových dokladech.

Rozsudek odvolacího soudu není v rozporu s nosnými důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , jelikož není založen na „pravděpodobnostním“ závěru o předání peněz žalobci, nýbrž na tom, že tato okolnost byla prokázána i dalšími v řízení provedenými důkazy; dovolatel přitom dovolací argumentací zpochybňuje hodnocení jednoho z důkazů (pravost podpisů na potvrzeních o převzetí dílčích plateb).

Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu zakotvenou v nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ).

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 25. ledna 2018

JUDr. Václav Duda

předseda senátu