Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
6C6508AF14D1C929C1258264004760A2.html
HTML · 10.42 KB
No categories available
20 Cdo 94/2018-581
20 Cdo 94/2018-581
U S N E S E N Í
R. P.
, proti žalovanému
P. K.
, Exekutorský úřad Brno – venkov se sídlem v Brně, proti neoprávněné exekuci, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 112 Nc 51/2014 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. dubna 2017, č. j. 70 Co 233/2016 -561, takto:
Dovolací řízení
se zastavuje
.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. dubna 2017, č. j. 70 Co 233/2016 -561, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13. července 2016, č. j. 112 Nc 51/2014 -517, kterým tento soud zamítl žádost o ustanovení zástupce, podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř. “, zastavil, neboť dovolatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř. o. s. ř. ).
Vzhledem k tomu, že se žalobkyně soustavně domáhá ustanovení zástupce z řad advokátů, dovolací soud sám posoudil, zda splňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 30 a § 138 o. s. ř. o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. března 2014, sp. zn. 26 Cdo 3418/2013 , usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 , a usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 ), přičemž – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor, který odvolací soud (i soud prvního stupně) přijal v napadeném usnesení a to, že ze strany dovolatelky jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva (dovolatelka přitom byla srozuměna s možností obrany proti neoprávněné exekuci prostřednictvím návrhu na zastavení exekuce) a není proto důvod ustanovit jí advokáta pro dovolací řízení. Předpoklady, aby byl dovolatelce ustanoven zástupce pro řízení o dovolání ve smyslu § 138 a § 30 o. s. ř. o. s. ř. tudíž nejsou splněny. Jelikož dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 1. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu