Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 2/2018

KSBR 27 INS XY

27 ICm XY

29 ICdo 2/2018-174

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce CORIMEX s. r. o., se sídlem v Brně, Křenová 292/12, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 63492997, zastoupeného Mgr. Petrem Martinů, advokátem, se sídlem v Ostopovicích, Sadová 348/15, PSČ 664 49, proti žalovanému Mgr. Jaroslavu Fejtovi, se sídlem v Brně, Marešova 305/14, PSČ 602 00, jako insolvenčnímu správci dlužnice D. V., o určení pořadí pohledávek, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice D. V., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, za účasti dlužnice, zastoupené Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, jako vedlejší účastnice řízení na straně žalovaného, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. srpna 2017, č. j. 27 ICm XY, VSOL XY ( XY), ve znění usnesení téhož soudu ze dne 12. září 2017, č. j. 27 ICm XY, VSOL XY ( XY), takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozsudkem ze dne 24. dubna 2017, č. j. 72/27 ICm XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“):

1/ Zamítl žalobu, kterou se žalobce (CORIMEX s. r. o.) domáhal vůči žalovanému (J. F., jako insolvenčnímu správci dlužnice D. V.), za účasti dlužnice jako vedlejší účastnice řízení na straně žalovaného, určení, že má právo na oddělené uspokojení svých pohledávek za dlužnicí ve výši 3.575.000 Kč a ve výši 399.470,32 Kč z výtěžku zpeněžení označených nemovitostí (bod I. výroku).

2/ Určil, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

3/ Uložil žalobci zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 12.762 Kč (bod III. výroku).

[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 31. srpna 2017, č. j. 27 ICm XY, 16 VSOL XY ( XY), ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 12. září 2017, č. j. 27 ICm XY, 16 VSOL XY ( XY):

1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).

2/ Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 300 Kč (druhý výrok).

3/ Uložil žalobci zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 4.114 Kč (třetí výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle , (dále též jen „ “), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že v posouzení právní otázky, na jejímž řešení spočívá (dovoláním zpochybněné), je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2009, sp. zn. , v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2016, sen. zn. , nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2017, sen. zn. [rozhodnutí jsou (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu]. Z této judikatury se jednoznačně podává odlišnost (nezaměnitelnost) „směnečné“ a „kauzální“ pohledávky i možnost jejich souběžného přihlášení do „konkursního“ respektive „insolvenčního“ řízení. V situaci, kdy dovolatel přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice pouze „směnečnou“ pohledávku ze zajišťovací směnky, která zajišťovala „kauzální“ pohledávku dovolatele za dlužníkem dále zajištěnou zástavním právem, je úsudek, že „směnečná“ pohledávka není zajištěna zástavním právem, jelikož to zajišťuje „kauzální pohledávku“, kterou dovolatel nepřihlásil, úsudkem triviálním.

[4] Přitom judikatura Nejvyššího soudu je rovněž ustálena v závěru, že výčet obsažený (co do pojmu „zajištěný věřitel“) v , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), je výčtem taxativním (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. listopadu 2015, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 81/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Ze „směnečné“ pohledávky, která nebyla zajištěna zástavním právem, proto nelze učinit pohledávku s právem na uspokojení ze „zajištění“ jen proto, že dovolatel mohl přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka i „kauzální“ pohledávku (zajištěnou zástavním právem, které by z něj dělalo zajištěného věřitele), leč neučinil tak. Tím, že dovolatel zajištěnou kauzální pohledávku nepřihlásil, konal v rozporu s obecným právním principem „vigilantibus iura skripta sunt“ (bdělým náležejí práva) a důsledky této nedbalosti nelze zhojit tím, že za „zajištěnou“ bude pokládána pohledávka, jež takovou není (pohledávka ze zajišťovací směnky).

[5] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a u žalovaného a vedlejší účastnice žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. ledna 2018

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu