Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3130/2017

-757

U S N E S E N Í

M. S.

, za účasti

1) L. Ž.,

zastoupeného JUDr. Dagmar Císařovskou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Na Hřebenkách č. 1882/12,

2) A. Ž.

,

3) Z. Ž.

, účastníků 2) a 3) jako dědiců J. Ž.,

4) J. V.,

a

5) K. V.

, jako dědice A. V., vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o dovolání L. Ž., A. Ž. a Z. Ž. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. června 2011, č. j. -562, ve znění opravných usnesení ze dne 23. října 2012, č. j. -624, a ze dne 25. dubna 2013, č. j. -652, takto:

I. Dovolání L. Ž., A. Ž. a Z. Ž.

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání Mgr. L. Ž., A. Ž. a Z. Ž., obou posledně jmenovaných jako procesních nástupců původní dovolatelky J. Ž., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30.6.2011, č.j. -562, ve znění opravných usnesení ze dne 23.10.2012, č.j. -624, a ze dne 25.4.2013, č.j. -652, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne 27.10.2010, č.j. -498, není přípustné podle ustanovení [ve znění účinném do 31.12.2012, neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno přede dnem 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), dále jen „“], neboť soud prvního stupně ve věci samé nerozhodl jinak než ve svém dřívějším usnesení proto, že by byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.

Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Dovolatelé v projednávané věci – jak vyplývá z obsahu jejich dovolání (srov. ) - právní posouzení věci (závěr o tom, jaký právní předpis má být ve věci aplikován, popřípadě jak má být právní předpis vyložen) odvolacím soudem nezpochybňují. Podstatou jejich námitek je zejména nesouhlas se závěrem

revizního

znaleckého posudku

zhotovitele YBN CONSULT – Znalecký ústav s.r.o.

„

o

stanovení ceny obecné (tržní) nemovitosti čp. a pozemku parc. č. a parc. č. v k.ú. N. V. u N.“ pro

účely započtení daru ½ oceňovaného majetku na dědický podíl J. Ž., právní předchůdkyně účastníků 2) a 3), a to ve smyslu ustanovení , , ve znění účinném do 31.12.2013 (srov. , ). Polemizují tak se skutkovým zjištěním, z nějž usnesení odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) v tomto směru vychází, a předkládají vlastní skutkový závěr, že

„pro řádné vypořádání dědických podílů měla být na podíl dědičky J. Ž. započtena cena daru ve výši 453.495,- Kč, což je

½ z č

ástky 906.990,- Kč, jak je zřejmá ze znaleckého posudku Ing. Václava Valína“. Takové dovolací námitky nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení Navíc dovolací soud zmiňuje, že nedůvodnost započtení daru v nižší hodnotě odůvodnil přiléhavě i odvolací soud tak, že „pro J. Ž. by nemohlo přivodit příznivější rozhodnutí ve věci“, je-li současně uváženo, že ani v tomto případě by J. Ž. nenabyla z dědictví ničeho (nemusela by do něj však ani nic vracet), neboť hodnota daru by rovněž převýšila její dědický podíl.

Pro úplnost dovolací soud dodává, že na výše uvedeném ničeho nemění ani dovolací námitka, podle níž „pro spravedlivé vypořádání dědických podílů měla být použita jednotná metodika oceňování darovaných i děděných nemovitostí“. A to již proto, že v ustálené rozhodovací praxi soudů se uplatňuje zásada, podle níž se při zápočtu na dědický podíl

vychází zásadně z obvyklé ceny věci v době darování [srov. např. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.10.1991, sp. zn. ; usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5.5.2002, sp. zn. , publikované v časopise Ad Notam pod č. 2, ročník 2003 nebo usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.9.1998, sp. zn. , publikované v časopise Ad Notam pod č. 6, ročník 1998], zatímco pro stanovení obvyklé ceny majetku v dědictví je určující den smrti zůstavitele. Pouze v zájmu dodržení přibližné majetkové ekvity mezi spoludědici by se mohlo přihlížet i k dalším okolnostem, např. značně rozdílným cenám předmětu daru v době, kdy byl dědici poskytnut, a v době smrti zůstavitele. Je tak výjimečně možné zohlednit nejen mimořádné zvýšení obvyklé ceny darované věci, ale i výjimečné snížení hodnoty daru; v obou případech je přitom třeba mimořádnost situace posuzovat individuálně, podle okolností každého konkrétního případu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.3.2015, sp. zn. 1939/2013). V posuzované věci se však o takový případ nejedná, jelikož revizní znalecký posudek a znalecký posudek Ing. Valína ke stanovení ceny předmětu zápočtu na dědický podíl J. Ž. nevycházejí ze „značně rozdílných“ cen darovaných nemovitostí ke dni darování a dovolatelé ani nežádají jiné (nižší) ocenění daru z důvodu rozdílnosti cen majetku ke dni darování a ke dni smrti zůstavitelky.

Uvedené námitky proto nemohou založit závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení části věty za středníkem - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

Konečně ani dovolací námitka směřující vůči osobě správce dědictví není jakkoli relevantní, neboť napadené usnesení odvolacího soudu (usnesení soudu prvního stupně) v této otázce nespočívá. Z obsahu spisu vyplývá, že správce dědictví byl ustanoven již usnesením Okresního soudu Praha – východ, č.j. -425, ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13.10.2009, č.j. -439, které nabylo právní moci dne 28.12.2009 a ve kterém odvolací soud správně poučil účastníky řízení tak, že proti „tomuto usnesení není dovolání přípustné“. V posuzované věci odvolací soud napadeným usnesením (ve výroku I.) pouze zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně o přiznání odměny správci dědictví s odůvodněním, že o ní není možné v této fázi řízení rozhodnout (lze tak učinit až po jeho pravomocném skončení). Navíc z obsahu dovolání není ani zřejmé, zda je v této části usnesení odvolacího soudu skutečně dovoláním napadáno, byl-li rozsah dovolání zároveň vymezen tak, že „se podává do výroku II.“ usnesení odvolacího soudu.

Protože dovolání účastníků 1), 2) a 3) proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a části věty před středníkem , neboť dovolací soud neshledal ve věci žádnou okolnost případu, která by odůvodňovala (výjimečné) přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. prosince 2017JUDr. Roman Fialapředseda senátu