Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 5537/2017

23 Cdo 5537/2017-162

U S N E S E N Í

ČESKÝ A MORAVSKÝ VADNÝ BETON s.r.o.

Českomoravský beton, a.s.

, se sídlem Beroun-Město 660, PSČ 266 01, identifikační číslo osoby 49551272, o zaplacení 22 362 442,92 Kč s příslušenstvím, ohledně osvobození od soudních poplatků, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2017, č. j. -140, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 7. 2017, č. j. -140, potvrdil usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 12. 6. 2017, č. j. -121, jímž nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudního poplatku.

Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) se ztotožnil se závěrem Okresního soudu v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“), že žalobkyně neprokázala, že by u ní byly dány předpoklady pro osvobození od soudního poplatku.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž oponuje závěru odvolacího soudu, že ze strany žalobkyně se jedná o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody. Nesouhlasí se zjištěním odvolacího soudu, že společnost, která byla zapsána do obchodního rejstříku dne 19. 10. 2016, nevyvinula za téměř jeden rok žádnou činnost, kromě uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, a to pouhý den po zápisu společnosti do obchodního rejstříku, a posléze další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 4. 2017. Domnívá se, že odvolací soud mohl pod vlivem samotného názvu žalobkyně podlehnout dojmu, že společnost vznikla pouze za účelem podání žaloby na vymožení jí postoupených pohledávek. Má za to, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení a že při řešení otázky nepřiznání osvobození od soudního poplatku se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když nevycházel ze zásady, že objektivní nedostatek finančních prostředků žalobkyně a neexistence majetku ve vlastnictví žalobkyně, který by mohl být zpeněžen za účelem úhrady soudního poplatku, žalobkyni brání přístupu k soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. ), a to za situace, kdy žalobkyně nevlastní žádný majetek a finanční prostředky vlastní pouze v minimální výši. Dovolatelka namítá, že odvolací soud se odchýlil i od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud judikoval, že při splnění ostatních předpokladů pro přiznání plného nebo částečného osvobození od soudního poplatku nelze právnické osobě – podnikateli takové osvobození odepřít jen proto, že její objektivní neschopnost k úhradě soudního poplatku je důsledkem její podnikatelské činnosti.

Dovolatelka proto navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací podle , po zjištění, že dovolání žalobkyně bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněným subjektem - účastníkem řízení, který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), posuzoval přípustnost podaného dovolání.

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Uvádí-li žalobkyně, že dovolání je přípustné podle proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. , a ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. ), nerespektoval-li, že účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení, dovolatelka ve skutečnosti zakládá přípustnost dovolání na kritice skutkového závěru odvolacího soudu a kritice hodnocení důkazů odvolacím soudem. Nejvyšší soud rozpor rozhodnutí odvolacího soudu s judikaturou Nejvyššího soudu neshledal, jestliže ze skutkových zjištění odvolacího soudu, která dovolatelka napadá, ale která nemohou podléhat dovolacím přezkumu, se podává, že dovolatelka nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudního poplatku. Dovolatelka ve svých námitkách ke skutkovému stavu věci pomíjí skutečnost, že odvolací soud založil své rozhodnutí na skutkovém závěru, že žalobkyně k žádosti o osvobození od soudního poplatku nepředložila úplnou účetní evidenci, chybí účetní deník, v předložené rozvaze majetku žalobkyně není zachycen ani nákup postoupené (nyní žalované) pohledávky, a že žalobkyně ani netvrdila, že by po založení společnosti vyvíjela nějakou činnost, kromě uzavření smluv o postoupení pohledávek, a že by se pokusila jakýmkoli mimosoudním způsobem postoupené pohledávky vymoci, byť si musela být vědoma, že bude-li nucena pohledávky vymáhat soudní cestou, bude muset zaplatit příslušný soudní poplatek.

Nejvyšší soud proto s ohledem na výše uvedené uzavřel, že dovolání žalobkyně není podle přípustné a dovolání podle a 2 odmítl.

Dovolatelka v dovolání zároveň navrhla odklad právní moci dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Nejvyšší soud je nucen upozornit na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , v němž byl přijat závěr, že

jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti (právní moci) dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický.

S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem žalované na odklad právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu nezabýval.

O nákladech řízení nebylo rozhodováno, neboť ve smyslu nebylo přezkoumáváno konečné rozhodnutí ve věci samé.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. ledna 2018

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu