Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5371/2017-53

25 Cdo 5371/2017-53

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce J. H., zastoupeného JUDr. Alenou Jirovcovou, advokátkou se sídlem v Jičíně, Krátká 233, proti žalované České republice – Vězeňské službě ČR, Věznici Valdice,se sídlem ve Valdicích, nám. Míru 55, IČO: 00212423, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 8. 2017, č. j. -35, takto: Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Jičíně usnesením ze dne 26. 6. 2017, č. j. -27, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž se žalobce domáhá zajištění opravy kytary zn. Montana, umístěné ve skladu věznice Valdice, v níž žalobce vykonává trest odnětí svobody. Soud po zjištění příjmů a výdajů žalobce ve věznici dospěl k závěru, že majetková situace žalobce je za daných podmínek dostačující pro zaplacení soudního poplatku, a není tedy důvod pro jeho osvobození od soudních poplatků, a tedy ani pro ustanovení zástupce podle ustanovení a

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 1. 8. 2017, č. j. -35, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu jedné poloviny, a potvrdil jej v zamítavém výroku ohledně ustanovení zástupce z řad advokátů. Po porovnání finančních poměrů žalobce s výší soudního poplatku ze žaloby a předpokládaných nákladů na zastoupení advokátem shledal poměry žalobce dostatečnými k úhradě soudního poplatku v poloviční výši, když přihlédl i k určitému omezení volného nakládání s finančními prostředky ve věznici a ke skutkové a právní náročnosti sporu, a dovodil, že ochrana práv žalobce nezbytně nevyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání s tím, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při aplikaci ustanovení a , když se důsledně neřídil zásadou, že účastníku řízení nesmí být pouze pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu. Namítá, že soud nevzal v úvahu jeho postavení, sociální poměry, zdravotní stav apod. a nesprávně vyložil § 25 odst. 4 zákona č. 169/1991 Sb., o výkonu trestu a odnětí svobody, neboť k nákupu lze použít jen polovinu peněžních prostředků na účtu, a žalobce nemá možnost uhradit soudní poplatek. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že jeho kauza je jednoduchá, a jelikož je ve věznici izolován, nemá možnost se s nikým poradit o svých právech. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení se podává z čl. II. bodu 2 a čl. II. bodu 2 , Nejvyšší soud tedy o dovolání rozhodl podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle , 3 musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Žádnou konkrétní právní otázku, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od judikatury, dovolatel neformuluje. Pouze popsal, s čím nesouhlasí, obecně odkazuje na znemožnění uplatnit své právo u soudu a dovozuje, že má právo na právní pomoc v občanském soudním řízení. S právním posouzením podle a nesouhlasí proto, že soud vycházel ze skutkových zjištění, proti nimž vznáší námitky, které však nejsou předmětem dovolacího přezkumu a ani nezakládají přípustnost dovolání. Zjištění relevantních skutečností v řízení před soudem prvního a druhého stupně leží v rovině skutkové a v dovolacím řízení se nelze v tomto směru domáhat jejich přehodnocení a na tom podkladě nového posouzení konkrétní situace. Zpochybňování skutkových závěrů, z nichž vychází napadené rozhodnutí, nezakládá přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi ustáleně respektuje zásadu, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení. Zároveň dovozuje, že při rozhodování o osvobození od soudních poplatků se přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši jeho příjmů, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem, bere v úvahu též sociální poměry žadatele, jeho zdravotní stav apod. Ani na základě argumentace obsažené v dovolání Nejvyšší soud neshledal nepřiměřenou úvahu odvolacího soudu, že žalobce neosvědčil natolik zvlášť závažné důvody, pro které by mu mohlo být přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu vyšším, než plyne z dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu, a pro něž by mu mohl být ustanoven právní zástupce pro řízení (k tomu srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2015, sp. zn. ). Právo na právní pomoc a na soudní ochranu nelze totiž ztotožňovat s právem na bezplatnou právní pomoc a bezplatnou soudní ochranu.

Nejvyšší soud proto podle věty první dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.Rozhodnutí dovolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, proto nebylo rozhodováno o nákladech dovolacího řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. prosince 2017

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu