Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 5275/2017-276

-276

U S N E S E N Í

Města Dolní Kounice

R. L.

se sídlem v Blansku, Sadová 1027/72, PSČ 678 01, zastoupenému Doc. JUDr. Jaromírem Harvánkem, CSc., advokátem se sídlem v Brně, Borová 191/1, PSČ 644 00, o zaplacení částky 260 000 s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. července 2017, č. j. – 262,

I. Dovolání žalovaného seodmítá.

Stručné odůvodnění:( )

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. července 2017, č. j. – 262, změnil usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 5. října 2016, č. j. – 217 tak, že žalovanému přiznal osvobození od soudních poplatků ze 75%.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný včasně podaným dovoláním.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalovaného postrádá náležitosti uvedené v , protože dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sen. zn. , jež obstálo i v ústavní rovině – ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2013, sen. zn. , příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2015, sen. zn. ).

Dovolatel uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu má napadeném rozsahu právní význam a spočívá na nesprávném právním posouzení předmětné věci. Dovolatel však nikde v dovolání nevymezil konkrétní právní otázku, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí mělo záviset a která by splňovala jedno z kritérií přípustnosti uvedené v

K nutnosti vymezení relevantní právní otázky jakožto obsahové náležitosti dovolání se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyjádřil již několikrát, např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2013, sp. zn. , podle jehož závěru neuvede-li dovolatel v dovolání otázku, která je podstatná pro rozhodnutí soudu v posuzované věci, je dovolání nepřípustné.

K namítanému nesprávnému právnímu posouzení věci odvolacím soudem, uvádí dovolací soud, že pouhý argument, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Jiný výklad by vedl k absurdnímu (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. července 2015, sp. zn. , jež obstálo i v ústavní rovině – ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud usnesením ze dne 29. září 2015, sp. zn. , odmítl). S ohledem na povahu činnosti dovolacího soudu jakožto sjednotitele judikatury je třeba otázku přípustnosti dovolání omezit na případy právních otázek uvedených v a pouhá polemika s právním posouzením věci odvolacím soudem nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání.

Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání postrádá potřebné náležitosti, neboť dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání odmítnout podle , neboť v dovolacím řízení nelze pokračovat pro vadu, kterou dovolatel včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí ( ve spojení s ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. ledna 2018

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu