Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 3/2018

7 Td 3/2018-7

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud v trestní věci obviněného

Z. P.

Podle § 24 odst. 1 tr. ř., ve smyslu § 324a odst. 1 tr. ř., je k projednání věci

příslušný

Městský soud v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. , byl obviněný Z. P. uznán vinným pod bodem 1) výroku o vině trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 4 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zákon“) a pod body 2) a 3) výroku o vině zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 250b odst. 4 tr. zákona, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti roků a podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních společností a družstev na dobu pěti let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku poškozené na náhradu škody.

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. , k podaným odvoláním rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 4 písm. b) tr. zákona [pod bodem 1) výroku o vině] a ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného při nezměněném výroku o vině zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku [pod body 2) a 3) výroku o vině] odsoudil podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti roků. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu obchodních společností a družstev na dobu pěti let.

Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. , bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto dovolání obviněného.

Podáním ze dne 23. 10. 2017 učinil obviněný návrh na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou. Návrh doplnil podáním ze dne 26. 10. 2017, který byl Městskému soudu v Brně doručen dne 30. 10. 2017 (č. l. 10). U Městského soudu v Brně byla věc vedena pod sp. zn. .

Ve zprávě Vězeňské služby České republiky, Vazební věznice a ÚpVZD Brno ze dne 7. 11. 2017 (č. l. 13) se podává, že obviněný bude dne 9. 11. 2017 přemístěn k dalšímu výkonu trestu do Věznice Pardubice. Vzhledem k této skutečnosti byl spis Městského soudu v Brně, sp. zn. , postoupen Okresnímu soudu v Pardubicích (viz referát na č. l. 15).

Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. , byla věc obviněného Z. P., podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití § 24 odst. 1 tr. ř., předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu k projednání věci, neboť Okresní soud ve Pardubicích se domnívá, že k jejímu projednání není příslušný. V rozhodnutí soud uvedl, že dne 15. 11. 2017 byl Okresnímu soudu v Pardubicích postoupen spis původně vedený Městským soudem v Brně týkající se návrhu obviněného na změnu umístění ve věznici s ostrahou. Řízení bylo podle soudu zahájeno dne 23. 10. 2017, kdy obviněný podal Městskému soudu v Brně návrh (č. l. 3 původního spisu), a v té době se nacházel ve Vazební věznici a ÚpVZD Brno. Následně byl obviněný dne 9. 11. 2017 přemístěn do Věznice Pardubice. Městský soud v Brně poté postoupil věc Okresnímu soudu v Pardubicích. Podle soudu však nelze s tímto postupem vyjádřit souhlas s ohledem na to, že pro určení příslušnosti jsou rozhodující skutečnosti, které jsou dány při zahájení řízení (soud v této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. ). Podle Okresního soudu v Pardubicích bylo řízení správně zahájeno u Městského soudu v Brně, a protože nedošlo ke skončení řízení, nejsou (i přes následnou změnu místa věznění obviněného) zákonné důvody pro postoupení spisu Okresnímu soudu v Pardubicích.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k následujícím závěrům.

Podle § 324a odst. 1 tr. ř. o návrhu odsouzeného na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody rozhoduje ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.

Ze spisového materiálu je zjevné, že obviněný v době podání návrhu na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou vykonával trest uložený mu rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. , ve Vazební věznici a ÚpVZD Brno.

Pokud tedy obviněný návrh podal u Městského soudu v Brně, učinil tak u soudu příslušného k takovému rozhodnutí. S ohledem na stávající procesní situaci, když o návrhu obviněného nebylo dosud rozhodnuto, není významné, že byl obviněný v mezidobí, konkrétně dne 9. 11. 2017, přeřazen k výkonu trestu do jiné věznice (Věznice Pardubice), když stále jde o rozhodnutí o návrhu obviněného na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou, kdy vykonával trest odnětí svobody ve Vazební věznici a ÚpVZD Brno a pro určení příslušnosti soudu jsou rozhodující skutečnosti, které jsou dány při zahájení řízení (srov. DRAŠTÍK, A., a kol. Trestní řád: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. S. 848-900). Řízení o návrhu obviněného tak dosud není skončeno a příslušnost Městského soudu v Brně je dána skutečnostmi, kterými bylo nutno se řídit při zahájení řízení (tedy, že obviněný vykonával trest odnětí svobody ve Vazební věznici a ÚpVZD Brno, tedy v obvodu Městského soudu v Brně). Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že soudem, který je v této věci příslušným k rozhodnutí o návrhu obviněného Z. P. na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou, je Městský soud v Brně.

Podle § 24 odst. 2 tr. ř. může soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v § 25 tr. ř.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal.

Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. ledna 2018

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu