Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5066/2017-100

-100

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce F. Š., zastoupeného JUDr. Svatoplukem Herzánem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pod Klaudiánkou 271/4, proti žalované MAMA CAR a.s., se sídlem v Praze 4, Kunratická spojka 1169/1, identifikační číslo 271 34 075, zastoupené Mgr. Zuzanou Čumpelíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Kudeříkové 1103/11, o zaplacení 65.578,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. července 2017, č. j. -83, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 9. 3. 2017, č. j. -50, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 65.578,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. od 24. 9. 2016 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 6. 2017, č. j. -83, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 – dále jen „“), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Na přípustnost svého dovolání usuzuje žalobce z toho, že rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, konkrétně, zda „může soud připustit provedení důkazu znaleckým posudkem znalce jmenovaným v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, vypracovaným ve věci posouzení vad motorového vozidla, navíc bez řádného odůvodnění“ Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že je nutné vycházet pouze ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem Bartoněm, neboť znalecký posudek znalce Langera není řádným a způsobilým důkazním prostředkem pro určení vady na elektronickém stabilizačním programu vozidla. Znalec Langer totiž nebyl - na rozdíl od znalce Bartoně - kompetentní k vypracování znaleckého posudku, neboť jeho oborem je ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, nikoli strojírenství, odvětví autoopravárenství, technický stav vozidel. Ze znaleckého posudku znalce Bartoně pak vyplývá, že rozsvícenou kontrolku signalizující poruchu ESP je možné v servise vypnout i bez odstranění závady na ESP; závada na vozidle tudíž existovala již při jeho koupi. Vadné hodnocení v řízení provedených důkazů (znaleckých posudků) vyústilo v nesprávný právní závěr odvolacího soudu.

Z použité argumentace je zřejmé, že žalobce v dovolání neuplatnil jediný způsobilý dovolací důvod, jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); jeho uplatněním totiž není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého při právním posouzení věci vyšel odvolací soud. Ten skutkově uzavřel, že automobil převáděný dne 16. 12. 2015 kupní smlouvou č. K 5/1237 žalobcem vytýkanou vadu v době prodeje neměl. Ze znaleckých posudků vzal za prokázané, že do systému ESP nebylo zasaženo a že je původní. Součástka ESP se neopotřebovává, je tedy buď funkční nebo nefunkční, v případě vzniku závady na ESP je tato signalizována okamžitě rozsvícením kontrolky ESP. Neuvěřil tvrzení žalobce, že do systému ESP mohlo být zasaženo a při prodeji vozidla byla kontrolka značící poruchu úmyslně vypnuta. Skutkový stav věci je v dovolacím řízení nezpochybnitelný, ať již je namítána jeho nesprávnost nebo neúplnost. Polemika žalobce s hodnocením v řízení provedených důkazů je z hlediska přípustnosti dovolání bezcenná, neboť samotné hodnocení důkazů z hlediska jejich zákonnosti, závažnosti a věrohodnosti (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) nelze s úspěchem napadnout dovolacím důvodem podle

Namítá-li žalobce, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť odvolací soud změnil v jeho neprospěch rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž provedl důkaz, který mohl být pro rozhodnutí ve věci zásadní (soud prvního stupně ho neprováděl pro nadbytečnost), nenapadá žádný právní závěr odvolacího soudu vyplývající z hmotného nebo procesního práva, nýbrž mu vytýká, že právní posouzení založil na nesprávně, resp. neúplně zjištěném skutkovém stavu věci a že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Způsob ani výsledek hodnocení důkazů promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze regulérně zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení. K případným vadám řízení, pokud by skutečně jimi řízení bylo postiženo, dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné ( věta druhá ); tento předpoklad však v dané věci splněn není.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 27. prosince 2017

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu