Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
8709C44C06C1EDB4C125823A002B95CC.html
HTML · 11.42 KB
No categories available
21 Cdo 5436/2017-274
21 Cdo 5436/2017-274
U S N E S E N Í
J. J.
,
zastoupeného JUDr. Miroslavem Jirákem, advokátem se sídlem v Kladně, Saskova č. 1961, proti žalované
České republice – Státnímu úřadu inspekce práce
se sídlem v Opavě - Městě, Kolářská č. 451/13, IČO 750 46 962, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 6 C 47/2014 , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. srpna 2015 č.j. 16 Co 124/2015 -169, takto:
I. Dovolání žalované
se odmítá
.
II. Žalovaná
je povinna
zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Miroslava Jiráka, advokáta se sídlem v Kladně, Saskova č. 1961.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.8.2015 č.j. 16 Co 124/2015 -169 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř. , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce příčinné souvislosti mezi nadbytečností zaměstnance a rozhodnutím zaměstnavatele o zrušení pracovního místa srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2014 sp. zn. 21 Cdo 1331/2013 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2015 sp. zn. 21 Cdo 5054/2014 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 84, roč. 2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2015 sp. zn. 21 Cdo 317/2015 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.3.2016 sp. zn. 21 Cdo 2457/2015 , z nichž vyplývá, že nestává-li se nadbytečným (z hlediska své věcné náplně) druh práce propouštěného zaměstnance sjednaný pracovní smlouvou (jeho pracovní činnost), nemůže být jiná okolnost, spočívající například pouze v jiném organizačním uspořádání zaměstnavatele, podkladem pro skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Z dovolání vyplývá, že jsou v něm převážně uplatněny jiné dovolací důvody, než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (podstatou námitek dovolatelky je její nesouhlas se skutkovým závěrem soudů ohledně druhu práce inspektora státního odborného dozoru, neboť se soud měl zabývat „náplní práce inspektorů zařazených u jednotlivých inspekčních útvarů“; dovolatelka nesouhlasí s hodnocením důkazů, na základě něhož odvolací soud dospěl ke skutkovému závěru, že ve vztahu k druhu práce, kterou byl žalobce povinen konat, byla práce inspektora na všech odborech žalované a výpovědní důvod pro nadbytečnost tak nebyl naplněn; předestírá své vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje odlišné právní posouzení věci), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věty druhé o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. prosince 2017
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu