Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4621/2017; 30 Cdo 5840/2017

30 Cdo 4621/2017-8130 Cdo 5840/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce P. B., proti žalované L. D., zaměstnankyni Okresního soudu v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, Ignáta Herrmanna 227, o náhradu škody a zadostiučinění za vzniklou psychickou, zdravotní a majetkovou újmu a o 200 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, č. j. -54, a o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2016, č. j. -67, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 7. 2016, č. j. -48, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů. Shledal, že žalobce neosvědčil dostatečně své poměry a že navíc jde v projednávané věci o zřejmě bezúspěšné a svévolné uplatňování práva. Žalovaná jako vyšší soudní úřednice je zaměstnankyní státu, kterému se její jednání (její rozhodovací činnost) přičítá. Tedy již ze žalobních tvrzení je zřejmé, že žalovaná není ve věci pasivně věcně legitimovaná.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 8. 2016, č. j. -54, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud konstatoval, že žalobce v žalobě neuvedl ani základní skutkové okolnosti, z nichž by bylo seznatelné, z jakých důvodů se domáhá požadovaných plnění na žalované. Z jím uvedených důvodů nijak nevyplývá nárok žalobou uplatněný.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání, které je u Nejvyššího soudu projednáváno pod sp. zn. . Usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. 9. 2016, č. j. -58, byl žalobce vyzván ke zvolení zástupce z řad advokátů pro podání řádného dovolání a dále byl poučen, že pro případ nesplnění této výzvy bude dovolací řízení zastaveno.

Na základě dané výzvy a poučení požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 10. 2016, č. j. -61, zamítl žalobcův návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Shledal, že stále není z žalobcových tvrzení jakkoli zřejmé, z jakých důvodů a čeho konkrétně se žalobce vůči žalované domáhá. Nelze tak vůbec posoudit, zda nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování či bránění práva.

Odvolací soud usnesením ze dne 23. 11. 2016, č. j. -67, naposledy zmíněné usnesení soudu prvního stupně potvrdil, přičemž zopakoval důvody, které uvedl již ve svém předchozím rozhodnutí shora citovaném.

Také proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání, které je u Nejvyššího soudu projednáváno pod sp. zn. . Také pro toto dovolací řízení požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovoláních rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2014 (čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Podle věty první platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. , , ; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. ).

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Podle věty první může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Nejvyšší soud považuje za správný názor odvolacího soudu vyjádřený v obou napadených usneseních, podle něhož není z tvrzení žalobce zřejmé, oč konkrétně mu v projednávané věci jde, respektive z jakých konkrétních důvodů se domáhá svých nároků právě vůči žalované. Žalobcův požadavek má totiž souviset s rozhodovací činností žalované coby zaměstnankyně soudu. Ve hře je tedy zejména otázka pasivní věcné legitimace žalované, jejíž jednání se přičítá státu, přičemž žalobce nijak skutkově neozřejmil, z jakých konkrétních důvodů by měla žalovaná v projednávané věci odpovídat za údajně způsobené škody a újmy osobně. Tedy vzhledem k obsahu žalobcových podání nelze seznat, zda nejde o zřejmě bezúspěšné nebo svévolné uplatňování či bránění práva, přičemž žalobce v prvé řadě netvrdí žádné skutkové okolnosti, které by mohly vést k závěru o pasivní věcné legitimaci žalované ve sporu.

Nadto Nejvyšší soud uvádí, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobce neúspěšně uplatňuje své domnělé nároky v minimálně desítkách sporů a jeho jednání lze označit jako litigózní, tedy notoricky sudičské. Též tato skutečnost vede k závěru o svévolném uplatňování práva ze strany žalobce také v dané věci.

Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení , platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).

Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle , nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle

V situaci, kdy Nejvyšší soud sám dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, podle ustanovení a řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 23. 11. 2016, č. j. -67, zastavil.

Jestliže bylo zastaveno Nejvyšším soudem řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 23. 11. 2016, č. j. -67, pak je nutno zastavit též řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. -54, a to rovněž dle a Totiž žalobce byl vyzván ke zvolení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení a byl též poučen o tom, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude – li advokát zvolen, avšak přesto si zástupce z řad advokátů nezvolil, přičemž jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byla shledána nedůvodnou jak soudy prvého a druhé stupně, tak též soudem dovolacím, jak shora vysvětleno.

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně 20. prosince 2017JUDr. Pavel Pavlíkpředseda senátu