Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tz 52/2017

3 Tz 52/2017-29

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

L. Š.

Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 7. 12. 2016, č. j. -247, a v řízení mu předcházejícím

byl porušen zákon

v § 2 odst. 9 trestního řádu a v § 314a odst. 2 trestního řádu v neprospěch obviněného L. Š.

Napadený rozsudek

se zrušuje.

Zrušují se

též všechna další rozhodnutí, na zrušené rozhodnutí obsahově navazující pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Jihlavě

se přikazuje

, aby věc v senátním složení v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. , bylo samosoudcem rozhodnuto tak, že obviněný L. Š. byl uznán vinným v bodě 1) přečinem krádeže podle , odst. 2, 3 , v bodě 2) přečinem krádeže podle a v bodě 3) přečinem krádeže podle , b), odst. 2 a přečinem poškození cizí věci podle . Za to byl obviněný odsouzen

A) za přečin krádeže podle , odst. 2, 3 (ad 1) a za přečin zpronevěry podle , kterým byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 5. 5. 2015, č. j. -194, podle a k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců se zařazením pro výkon trestu do věznice s ostrahou, a to za současného zrušení výroku o trestu z naposled citovaného rozsudku, včetně obsahově navazujících rozhodnutí. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené PSJ, a. s., majetkovou škodu ve výši 63.145 Kč a podle § 229 odst. 2 trestního řádu byla poškozená PSJ, a. s., se zbytkem nároku na náhradu majetkové škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních,

B) za přečiny krádeže podle (ad 2), krádeže podle , b), odst. 2 a poškození cizí věci podle (ad 3) a za přečiny krádeže podle , b), odst. 2 , poškození cizí věci podle , porušování domovní svobody podle , 2 a výtržnictví podle , 2 písm. a) , a zločin vydírání podle , 2 písm. c) , jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 4. 4. 2016, č. j. -265, podle a k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 40 měsíců se zařazením pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Vedle tohoto trestu byl obviněnému podle uložen trest propadnutí věci, specifikované ve výrokové části rozsudku, a podle , 6 trest zákazu pobytu na území okresu Jihlava na 36 měsíců. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému majetkovou škodu. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 4. 4. 2016, č. j. -265, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Jelikož se podle § 129 odst. 2 trestního řádu vzdali jak státní zástupce, tak obviněný (po dohodě s obhájkyní i za osoby oprávněné) práva na odvolání, stejně jako poškozený V., obsahuje písemné vyhotovení rozsudku odůvodnění pouze k výroku o náhradě škody u poškozené PSJ, a. s. Rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, tedy 7. 12. 2016.

Ministr spravedlnosti České republiky podal podle § 266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného L. Š., a to proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 7. 12. 2016, č. j. -247.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že ze spisu Okresního soudu v Třebíči sp. zn. , zejména z protokolu o hlavním líčení a rozsudku, se podává, že soud v dané věci rozhodoval v senátě. Vzhledem k výše uvedenému je podle ministra spravedlnosti zřejmé, že v trestní věci Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. samosoudce podle zákona rozhodovat o všech sbíhajících se trestných činech obviněného Š. nemohl, a pokud tomu tak v dané věci bylo, došlo k zásadnímu porušení zákona v § 2 odst. 9 trestního řádu a § 314a odst. 2 trestního řádu v neprospěch obviněného, neboť dva přísedící mohli mít ve vztahu k rozhodnutí o vině obviněného a zejména k uloženému trestu odlišný názor než předseda senátu. Řízení, jež předcházelo vydání rozsudku nalézacího soudu, jakož i rozsudek sám je tak zatížen podstatnou procesní vadou, pro kterou toto rozhodnutí nemůže obstát.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 7. 12. 2016, č. j. -247, a v řízení mu předcházejícím byl porušen zákon v § 2 odst. 9 a § 314a odst. 2 trestního řádu, a to v neprospěch obviněného L. Š., aby podle § 269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadený rozsudek a případně zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud s ohledem na důvod zrušení pozbyla podkladu, a dále aby podle § 270 odst. 1 trestního řádu přikázal Okresnímu soudu v Jihlavě, aby věc již v senátním složení v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 2 odst. 9 trestního řádu v trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí činí soudce.

Podle § 314a odst. 1 trestního řádu samosoudce koná řízení o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let.

Podle § 314a odst. 2 trestního řádu se však ustanovení § 314a odst. 1 neužije, jestliže má být uložen souhrnný trest nebo společný trest a dřívější trest byl uložen v řízení před senátem.

Z obsahu přezkoumávaného spisového materiálu je zřejmé, že samosoudce Okresního soudu v Jihlavě se citovanými zákonnými ustanoveními důsledně neřídil. Nejpozději od 8. 4. 2016, kdy byl Okresnímu soudu v Jihlavě doručen opis rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. (č. l. 213), totiž bylo zřejmé, že obviněnému bude ukládán souhrnný trest podle i za sbíhající se trestné činy, o nichž bylo rozhodnuto citovaným rozsudkem, a současně z doručeného rozsudku vyplývalo, že dřívější trest byl obviněnému uložen v řízení před senátem. Jestliže samosoudce takovou skutečnost zjistil, měl nařídit konání hlavního líčení v senátu. Pokud přesto samosoudce Okresního soudu v Jihlavě uložil souhrnný trest rozsudkem ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. , a to ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 4. 4. 2016, č. j. -265, došlo k porušení § 2 odst. 9 trestního řádu a § 314a odst. 2 trestního řádu v neprospěch obviněného.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 7. 12. 2016, č. j. -247, a v řízení mu předcházejícím, byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. Š. v § 2 odst. 9 a § 314a odst. 2 trestního řádu, podle § 269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadený rozsudek okresního soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Jihlavě, aby věc v senátním složení v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Podle § 270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. listopadu 2017

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu