Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2643/2017-455

21 Cdo 2643/2017-455

U S N E S E N Í

B. G.

R. K.

, zastoupené JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, 28. října č. 184, o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. února 2016, č. j. -302, ve znění usnesení ze dne 28. dubna 2016, č. j. -319, a usnesení ze dne 30. srpna 2016, č. j. -380, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.900,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Dagmary Říhové, advokátky se sídlem v Příbrami, 28. října č. 184.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25.2.2016, č.j. -302, ve znění usnesení ze dne 28. dubna 2016, č.j. -319, a usnesení ze dne 30. srpna 2016, č.j. -380, podle ustanovení věty první odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [vznáší-li dovolatelka výhrady proti hodnocení důkazů odvolacím soudem (i soudem prvního stupně) a proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, a dovozuje-li vlastní (odlišný) právní názor na věc, tj. že nebyly naplněny důvody pro její vydědění], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že napadá-li dovolatelka závěr odvolacího soudu, že o zůstavitele P. K., zemřelého dne 24.12.2013, trvale neprojevovala opravdový zájem, jaký by jako potomek projevovat měla ve smyslu ustanovení , [ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“); srov. , ], je z odůvodnění napadeného rozsudku zřejmé, že odvolací soud vycházel při posouzení této otázky z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (k otázce trvalého neprojevování opravdového zájmu potomka o zůstavitele způsobem neodpovídajícím řádnému chování potomka k rodiči srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.5.2007, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8, ročník 2008; rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.9.2009, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 78, ročník 2010, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.11.2013, sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Konečně není důvodná ani námitka, že se odvolací soud nezabýval i dalším zůstavitelem uplatněným důvodem vydědění podle ustanovení § 469a odst. 1 písm. d) obč. zák., jelikož by to ničeho neměnilo na správnosti závěru, že dovolatelka není dědičkou zůstavitele již z důvodu trvalého neprojevování opravdového zájmu o něj.

Dovolací soud dodává, že nebyly shledány ani předpoklady pro vyhovění návrhu dovolatelky na „odklad vykonatelnosti“ dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 23.8.2017, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2017 JUDr. Roman Fiala

předseda senátu