Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 1177/2017

11 Tdo 1177/2017-37

U S N E S E N Í

M. N.

takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. N. odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. ,

byl obviněný M. N. uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. , ze dne 22. 9. 2015, který nabyl právní moci dne 21. 10. 2015, jakož i všech další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.

Podle skutkových zjištění se obviněný dopustil shora uvedené trestné činnosti se spoluobviněným P. R. tím, že prostřednictvím telefonické komunikace zajistil u spoluobviněného P. R. propůjčení prostor odsouzené M. B. v S., v ulici D., tak aby v době od 16. 8. 2015 do 17. 8. 2015 v garáži ve stodole záměrně a neoprávněně na jí dovezené varně pervitinu vyráběla psychotropní látku metamfetamin, přičemž spoluobviněný P. R. jí umožnil v nemovitosti svých rodičů výrobu metamfetaminu provést, ačkoliv oba obvinění byli srozuměni s tím, že metamfetamin je účinnou látkou drogy zvané pervitin a je jako psychotropní látka uveden v příloze č. 5 , o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, a jako psychotropní látka zařazen do seznamu II. podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhl. č. 62/1989 Sb.).

Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný dovolání prostřednictvím obhájce JUDr. Jana Kočího. Ohledně dovolacího důvodu odkázal na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl, že nebylo spolehlivě prokázáno, že by spáchal skutek, pro který byl obžalován. Prostory pro páchání trestné činnosti nezprostředkoval a do objektu v S. přijel dne 16. 8. 2015 po dohodě s obviněným P. R., aby mu pomohl v provedení drobných stavebních oprav. Obviněný připomněl, že byl nalézacím soudem nejprve dvakrát zproštěn obžaloby. Věc byla odvolacím soudem vrácena se závaznými pokyny k doplnění důkazů, které však provedeny nebyly mimo výslechu svědka O. N., který ho však z trestné činnosti žádným způsobem neusvědčoval. Naopak z jeho výpovědi vyplynulo, že obviněného nezná a s drogami nemá žádné zkušenosti. Nalézací soud také nevyhověl opětovným návrhům obviněného na výslech svědkyně B. D. Obviněný tak má za to, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. V předmětné nemovitosti byl policejním orgánem zadržen v pracovním oděvu při zdění příjezdové cesty. O výrobě drog v nemovitosti neměl žádné povědomí. V nemovitosti mělo probíhat krytí psů odsouzené M. B. a spoluobviněného P. R. Ze spisového materiálu nevyplývá, zda na místě činu nějaký pes byl, což je podle obviněného důležitá informace z hlediska prověření jeho obhajoby. Tato skutečnost nebyla prověřována, v čemž rovněž spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces.

Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. , a rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. , a dále postupoval podle § 265l tr. ř. nebo § 265m tr. ř.

Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného vzhledem k povaze uplatněných námitek nebude věcně vyjadřovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.). Dále musel Nejvyšší soud zvážit, zda lze uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v §265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního § 265b tr. ř.

Obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení § 265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Námitky podané proti skutkovým zjištěním soudu proto nejsou dovolacím důvodem a Nejvyšší soud k nim nepřihlíží. Učinil by tak v souladu s judikaturou Ústavního soudu pouze v případě, kdy by byla skutková zjištění soudů v extrémním rozporu s provedenými důkazy a bylo by tak porušeno ústavně garantované právo obviněného na spravedlivý proces. O takový případ však v posuzované věci nejde.

Z naznačeného výkladu je patrné, že námitky obviněného uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají, neboť jimi napadá právě skutková zjištění. Nad rámec dovolacího řízení lze konstatovat, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, jak dospěly k daným skutkovým závěrům, a jejich zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti. Zejména na odůvodnění usnesení odvolacího soudu lze v podrobnostech odkázat. Pokud jde o námitku, podle které nebyla vyslechnuta přítelkyně obviněného B. D., z rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že tato svědkyně využila svého práva a odmítla vypovídat. O porušení práva obviněného na spravedlivý proces se tak jednat nemohlo, stejně jako v případě otázky, zda se v objektu nacházel pes. Z dalších důkazů totiž bylo bez pochybností zjištěno, že o žádné krytí psů nešlo. Taková námitka se proto míjí s podstatou věci.

Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný M. N. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b odst. 1 tr. ř. Jeho dovolání proto Nejvyšší soud odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 16. 11. 2017

JUDr. Karel Hasch

předseda senátu