Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 5314/2017-629

23 Cdo 5314/2017-629

U S N E S E N Í

MERES, spol. s r.o.

Kaufland Česká republika v.o.s.

, se sídlem Praha 6, Bělohorská 2428/203, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 25110161, zastoupené JUDr. Oto Kunzem, advokátem se sídlem Praha 3, Vinohradská 89/90, o zaplacení nákladů řízení ve výši 309 110 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 8. 2017, č. j. -614, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:( – dále jen „ “)

Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“), poté, co jeho předešlé rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) v části týkající se výroku o nákladech řízení, rozhodl usnesením ze dne 23. 8. 2017, č. j. -614, tak, že změnil rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 9. 12. 2014, č. j. -497, ve výroku IV. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 309 110 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí; dalšími výroky rozhodl o tom, že se odvolací řízení nepřerušuje a o náhradě nákladů dovolacího řízení.

Odvolací soud posuzoval otázku výši nákladů řízení před soudem prvního stupně v intencích závazného právního závěru Nejvyššího soudu, jako soudu dovolacího ( ), že výše plnění záviselo na znaleckém posudku, a proto musí být jako tarifní hodnota vzata částka, jež byla žalobkyni přiznána, nikoliv celá částka, jež byla předmětem řízení. Žalobkyni byla přiznána částka 632 646 Kč, zjištěná znalcem, jakožto ušlý zisk, který by žalobkyně získala provozováním rychlého občerstvení a směnárenské činnosti v období od 1. 9. 2002 do 28. 2. 2004 v prodejním zařízení na parkovací ploše u obchodního domu K., H.

Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, neboť se domnívá, že dovolání je přípustné podle , jelikož napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Je přesvědčena, že pokud byl v dané věci znalecký posudek prováděn k doložení základu uplatněného žalobního nároku, není na místě aplikovat , ale bylo třeba aplikovat ustanovení s ohledem na její úspěch ve věci. Zároveň namítá, že soudy náležitě neodůvodnily použití pro stanovení výše nákladů řízení. Současně dovolatelka poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2014, sp. zn. a též ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. a ze dne 24. 4. 1975, sp. zn. , z nichž vyplývá závěr Nejvyššího soudu, že ustanovení nelze použít, byl-li znalecký posudek zpracován k doložení základu uplatňovaného žalobního nároku. Poukazuje na to, že v dané věci se jednalo o doložení základu uplatňovaného nároku pomocí znaleckého posudku.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání žalované bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněným subjektem (účastníkem řízení), který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), posuzoval přípustnost podaného dovolání.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalované není podle přípustné, neboť z dovolání nevyplývá žádná konkrétní právní otázka, týkající se určení výše nákladů řízení, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena. V daném případě by dovolání podané proto, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, mohlo být přípustné podle za předpokladu, že by žalovaná v dovolání označila konkrétně specifikovanou právní otázku, na níž odvolací soud své rozhodnutí založil a která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena. Dovolatelka však žádnou takovou otázku k řešené otázce výše nákladů řízení neoznačila. Pouze nesouhlasí s aplikací a předestírá vlastní právní závěr o potřebě aplikace při určení výše nákladů řízení. Je namístě připomenout, že pouhý argument, že odvolací soud věc nesprávně posoudil, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání (srov. rozhodnutí ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 4/2014).

Pokud bylo možno z obsahu dovolání dovodit, že dovolatelka zakládá přípustnost dovolání na tom, že se odvolací soud odchýlil při právním posouzení výše nákladů řízení od rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2014, sp. zn. a ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. a též ze dne 24. 4. 1975, sp. zn. , dovolací soud neshledal, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu. Ze závěrů citovaných rozhodnutí vyplývá, že ustanovení nelze použít, byl-li znalecký posudek prováděn k doložení základu uplatňovaného žalobního nároku. V posuzovaném případě však byl zpracován znalecký posudek ke stanovení výše ušlého zisku, nikoliv k doložení základu uplatňovaného žalobního nároku.

Přípustnost dovolání nezakládá ani dovolatelkou vytýkaná údajná vada řízení, která má spočívat v nedostatečném odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže dovolatelka v souvislosti s touto námitkou Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí a jež by splňovala předpoklady vymezené v Námitky dovolatelky, týkající se nedostatečně odůvodněného rozhodnutí, tedy přípustnost dovolání založit nemohou (srov. např. závěr usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. , či ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. veřejnosti dostupných na www.nsoud.cz). Ustanovení věty druhé stanoví, že k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne tehdy, je-li dovolání přípustné. Přípustnost dovolání však nemohou založit jen samotné námitky proti vadnému procesnímu postupu soudu.

Není-li tedy dovolání žalované podle přípustné, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

Dovolatelka v dovolání zároveň navrhla odklad vykonatelnosti dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Nejvyšší soud je nucen upozornit na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , v němž byl přijat závěr, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu nezabýval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 5. prosince 2017

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu