Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1562/2017

3 Tdo 1562/2017-108

U S N E S E N Í

M. M.,

V. B.

,

P. B.

a o dovolání

nejvyššího státního zástupce

vedené pod sp. zn. podaném ve prospěch i neprospěch obviněných

M. M.

,

V. B.

a

P. B.

, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. , jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , takto:

Podle § 23 odst. 3 trestního řádu per analogiam se ke společnému projednání a rozhodnutí

spojují

věci vedené u Nejvyššího soudu pod spisovými značkami a .

Společná věc bude dále u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 9. 2016, sp. zn. , byl obviněný M. M. uznán vinným trestným činem podvodu spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, dále jen tr. zák.) k § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. [pod body 1–2 výroku o vině], a trestným činem podvodu spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. k § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., dílem samostatně, dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku [pod body 5, 7–9 výroku o vině], a obvinění V. B. a P. B., byli uznáni vinnými trestným činem podvodu spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. k § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. [pod body 1–2 výroku o vině], a trestným činem podvodu spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. k § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. [pod body 5, 7–8 výroku o vině], když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněný M. M. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž mu výkon takto uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tři a půl roku. Obviněný V. B. byl za uvedenou trestnou činnost odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž mu výkon takto uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Obviněná P. B. byla za uvedenou trestnou činnost odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž jí výkon takto uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Výrokem podle § 229 odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) poté byli poškození se svými nároky na náhradu škody či nemajetkové újmy odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Naproti tomu byli obvinění M. M., V. B. a P. B. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby pro skutky, podrobně popsané ve výrokové části citovaného rozsudku, neboť v žalobním návrhu uvedené skutky nejsou trestným činem. Výrokem podle § 229 odst. 3 tr. ř. poté byli poškození se svými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.

O odvoláních obviněných M. M., V. B. a P. B., o odvolání příslušného státního zástupce a o odvolání poškozeného P. Ř., rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. , tak, že z podnětu odvolání obviněných a státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. a z podnětu odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř., napadený rozsudek zrušil ohledně všech obviněných v odsuzující části ve výroku o vině trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. pod body 5, 7–9 výroku rozsudku, v celém výroku o trestu a výroku o náhradě škody ohledně poškozených Z. K., G. H. a J. H. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. poté soud znovu rozhodl tak, že obviněného M. M. uznal vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., dílem samostatně a dílem ve spolupachatelství [ad 1) – 3) výroku o vině], a obviněné V. B. a P. B. uznal vinnými trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. [ad 1) – 2) výroku o vině], když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedenou trestnou činnost, jakož i za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ohledně něhož zůstal napadený rozsudek nedotčen, byl obviněný M. M. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž mu výkon takto uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti roků. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. byl dále obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti spojené s poskytováním a zprostředkováním poskytování půjček, jakož i poskytováním a zprostředkováním poskytování finančního leasingu. Obviněný V. B. byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž mu výkon takto uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. byl dále obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti spojené s poskytováním a zprostředkováním poskytování půjček, jakož i poskytováním a zprostředkováním poskytování finančního leasingu. Obviněná P. B. byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž jí výkon takto uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. byl dále obviněné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti spojené s poskytováním a zprostředkováním poskytování půjček, jakož i poskytováním a zprostředkováním poskytování finančního leasingu. Výrokem podle § 229 odst. 1 tr. ř. poté byly poškození se svými nároky na náhradu škody či nemajetkové újmy odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Naproti tomu byli obvinění podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby pro skutek, podrobně popsaný ve výrokové části citovaného rozsudku, čímž měli spáchat dílčí útok pokračujícího trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Konečně, podle § 253 odst. 1 tr. ř. bylo odvolání poškozeného P. Ř. zamítnuto jako podané osobou neoprávněnou.

Vrchní soud v Praze následně rozsudkem ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. , podle analogie § 259 odst. 3 tr. ř. z opaku a § 259 odst. 2 tr. ř. doplnil rozsudek ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. , tak, že podle § 49 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti uložil obviněnému M. M. na dobu pěti roků a obviněným V. B. a P. B. shodně na dobu čtyř roků.

U Nejvyššího soudu bylo dne 7. 12. 2017 pod sp. zn. , zaevidováno dovolání obviněných M. M., V. B. a P. B., jakož i dovolání nejvyššího státního zástupce, proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2017 a 14. 6. 2017, sp. zn. . Dne 8. 12. 2017 poté bylo u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , zaevidováno dovolání obviněných M. M., V. B. a P. B. proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2017 a 14. 6. 2017, sp. zn. .

Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o tatáž dovolání proti shodným rozhodnutím, je dán důvod k tomu, aby o nich bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto ve společném řízení, přičemž k takovému postupu jsou splněny veškeré procesní předpoklady podle § 23 odst. 3 tr. ř. per analogiam.

Nejvyšší soud tedy rozhodl o spojení obou věcí (sp. zn. a sp. zn. ) ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že budou Nejvyšším soudem nadále vedeny pod sp. zn. .

Poučení:

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 10. 1. 2018

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu