Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4068/2017-139

29 Cdo 4068/2017-139

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Tomáše Brauna v právní věci žalobce J. K., zastoupeného Mgr. Jindřichem Lvem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Murmanská 1475/4, PSČ 100 00, proti žalovanému R. L., zastoupenému Mgr. Lukášem Jirsou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Budečská 1028/16, PSČ 120 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. června 2017, č. j. -116, takto: Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení , (dále též jen „ “) – ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaný své majetkové poměry nevylíčil vyčerpávajícím způsobem a ani neprokázal, že by jeho poměry byly natolik tíživé, aby přiznání (byť jen částečného) osvobození od soudních poplatků odůvodnily.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.

Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. , usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. ). Srov. dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. .

Shora uvedená kritéria soudy nižších stupňů při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků respektovaly, přičemž jejich úvahy (ústící v závěr, podle kterého v řízení nebylo osvědčeno, že majetkové poměry žalovaného by odůvodňovaly přiznání byť i jen částečného osvobození od soudních poplatků) Nejvyšší soud neshledává ani zjevně nepřiměřenými.

Námitky, podle kterých měl odvolací soud (soud prvního stupně) ze zjištěných skutečností dovodit závěr, že dovolatel splňuje zákonné předpoklady pro (úplné) osvobození od soudních poplatků (jinak řečeno, námitky, podle kterých měly soudy nižších stupňů zjištěné majetkové poměry žadatele posoudit jinak a uzavřít, že není schopen úhrady soudního poplatku), nezahrnují žádnou otázku procesního nebo hmotného práva, na kterou by se vztahovalo některé z kriterií přípustnosti dovolání vymezených , a dovolání tak přípustným nečiní (jde o pouhou polemiku se způsobem, jakým soudy nižších stupňů zjištěné majetkové poměry žadatele hodnotily).

Dovolání konečně nečiní přípustným ani výhrada dovolatele, podle které odvolací soud v poměrech dané věci při posuzování předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků nezohlednil okolnost, že v jiné věci bylo (odvolacím soudem) žalovanému osvobození od soudních poplatků přiznáno. To, jakým způsobem soudy v jiné věci téhož účastníka rozhodly o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, totiž nemůže mít žádný vliv na posouzení, zda žalovaný rovněž v projednávané věci splňuje předpoklady pro (úplné či částečné) osvobození od soudních poplatků (jinak řečeno, zda v daném řízení zjištěné majetkové poměry žalovaného přiznání osvobození od soudních poplatků rovněž odůvodňují).

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 31. října 2017

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu