Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1283/2017

7 Tdo 1283/2017-29

U S N E S E N Í

J. J.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. J.

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í

Obviněný J. J. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. , jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. . Napadl výrok o vině a trestu. Namítl nesprávnost zjištění, že je osobou totožnou s pachatelem útoku uvedeného v bodě 1 výroku o vině, a vytkl, že soudy v tomto ohledu vadně hodnotily důkazy. Ve vztahu k výroku o trestu zvláště namítl, že uložení trestu zákazu pobytu na území hl. m. Prahy je „nepřiměřené a nadbytečné“. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1 věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedla, že uplatněné námitky nejsou dovolacím důvodem, a navrhla, aby dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření bylo předloženo obhájci k případné replice, ale obhájce na ně nereagoval.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že svým obsahem odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, je z toho patrno, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, odpovídají tomuto dovolacímu důvodu jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel.

Obviněný J. J. byl napadeným rozsudkem uznán vinným a odsouzen pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen pokračující skutek, jehož dílčí útok uvedený v bodě 1 výroku o vině spočíval podle zjištění Městského soudu v Praze a předtím i podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 v podstatě v tom, že obviněný dne 2. 3. 2015 v době od 4,05 hodin do 5,37 hodin v P., S., vešel neuzamčenými dveřmi do budovy, výtahem vyjel do 4. patra, vypáčil vstupní dveře do prostoru kanceláří obchodní společnosti ManpowerGroup, s.r.o., odcizil tam peníze a další věci specifikované ve výroku o vině, odcizením způsobil uvedené obchodní společnosti a dvěma zaměstnancům škodu v celkové výši 76 292 Kč a poškozením vstupních dveří způsobil škodu ve výši 3 093 Kč. Uvedeného jednání se obviněný dopustil přesto, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 2. 2013, sp. zn. , pravomocně odsouzen pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který vykonal dne 9. 12. 2014.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny zákonné znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, resp. přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (ve spojení s útokem uvedeným v bodě 2 výroku o vině). Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný založil dovolání, pokud směřovalo proti výroku o vině, na námitkách, podle kterých není osobou totožnou s pachatelem útoku uvedeného v bodě 1. V tomto ohledu obviněný namítal, že z důkazů nevyplývá, že by byl pachatelem. Tyto námitky mají vyloženě skutkovou povahu a tím pádem stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních , y.

Mezi skutkovými zjištěními, která se v bodě 1 stala podkladem výroku o vině, a provedenými důkazy není žádný, natož extrémní rozpor, a to ani v otázce totožnosti obviněného s osobou pachatele uvedeného útoku. Skutková zjištění soudů mají v tomto směru odpovídající obsahový podklad v důkazech. Pachatelství obviněného v souhrnu prokazuje širší okruh důkazů. Je tu shoda pachové stopy nalezené ve vnitřním prostoru vypáčené příruční pokladničky nacházející se v jedné z vykradených kanceláří s pachovým profilem obviněného. Dále tu je kamerový záznam, jímž byl obviněný zachycen při vstupu do budovy bez zavazadel a při odchodu z budovy s několika plnými taškami. Osoba zachycená na kamerovém záznamu se typově shoduje s postavou obviněného, který byl posléze dne 6. 3. 2015 zachycen kamerovým záznamem při krádeži v hotelu B. v P., kde byl ihned na místě zadržen, přičemž typová shoda se týká také jeho obuvi. Konečně tu je okolnost, že při zadržení dne 6. 3. 2015 obviněný u sebe měl mobilní telefon odcizený v kancelářích obchodní společnosti ManpowerGroup, s.r.o., čtyři SIM karty s telefonními čísly registrovanými na tuto obchodní společnost a obálku s údaji k další SIM kartě na telefonní číslo registrované rovněž na tuto obchodní společnost. Přitom o okolnosti, že tyto věci byly odcizeny dne 2. 3. 2015 v kancelářích obchodní společnosti ManpowerGroup, s.r.o., není pochyb. Za tohoto stavu není nic nelogického či z jiných důvodů nepřijatelného na zjištění soudů, že obviněný je osobou totožnou s pachatelem útoku uvedeného v bodě 1 výroku o vině. Tímto zjištěním nebylo nijak porušeno ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivé řízení.

Pokud obviněný nesouhlasí s uvedeným zjištěním a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy vztahující se ke ztotožnění osoby pachatele, není to dovolacím důvodem.

Dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nejsou ani námitky obviněného zaměřené proti výroku o trestu, konkrétně proti výroku o uložení trestu zákazu pobytu na území hl. m. Prahy.

Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát v důsledku zrušení výroku o vině, lze samotný výrok o uložení trestu napadat z hmotně právních pozic zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil. Námitkami, podle kterých je uložení trestu zákazu pobytu „nepřiměřené a nadbytečné“, obviněný napadl výrok o uložení uvedeného trestu z hlediska jeho přiměřenosti. Námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu ovšem nelze podřadit pod dovolací důvod podle tr. ř. (k tomu viz č. rozh. tr.).

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

Vzhledem k výraznému časovému odstupu od vyhlášení napadeného rozsudku Městského soudu v Praze, k němuž došlo dne 20. 9. 2016, pokládá Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že věc mu byla s dovoláním obviněného předložena dne 4. 10. 2017, ačkoli obviněný podal dovolání dne 21. 11. 2016. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k žádným průtahům.

P o u č e n í

: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. listopadu 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu