Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 5864/2017-868

32 Cdo 5864/2017-868

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobkyně IB Facilities Management s. r. o., se sídlem v Kladně, Osvobozených politických vězňů 656, identifikační číslo osoby 45356009, zastoupené Mgr. Richardem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ke Klimentce 2186/15, proti žalovanému Z. Š., se sídlem v Táboře, zastoupenému JUDr. Ing. Janem Zrzaveckým, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, o zaplacení částky 4 518 680 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 6. 2017, č. j. -776, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 23. 11. 2015, č. j. -670, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 4 518 680 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení státu (výrok II.) a účastníků (výrok III.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, přičemž současně navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Podle ustanovení (dále jen „ “) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

V usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu), dovolací soud shrnul, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu ustanovení , patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné, přípustné subjektivně a může být přípustné i objektivně,

2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

Dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování dovolacího řízení.

Podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze zahájit exekuci.

Závažnost újmy, která dovolateli hrozí na jeho právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele. Byť dovolatel tvrdí, že mimo dvou nemovitostí, ve kterých bydlí, respektive podniká, nemá žádný další majetek takové hodnoty, aby jeho zpeněžením mohlo dojít k uspokojení žalovaného nároku, z obsahu spisu se podává, že má i další nemovitý majetek (v podílovém spoluvlastnictví a ve společném jmění manželů). Tato skutečnost však ničeho nemění na tom, že pokud podle dovoláním napadeného rozhodnutí bude zahájena exekuce, dovolateli hrozí závažná újma na jeho právech, a to zejména s ohledem na výši přiznaného nároku žalobkyně a rovněž s ohledem na to, že dovolatel jakožto podnikající fyzická osoba odpovídá celým svým majetkem.

O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ). Podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání bude úspěšné, a odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu se nedotkne právních poměrů třetích osob.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že se vykonatelnost rozsudku odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 10. 1. 2018

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu