Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3871/2017-99

28 Cdo 3871/2017-99

U S N E S E N Í

T. H.

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.

, IČO 601 97 609, se sídlem v Praze 3, Vinohradská 180/1632,

o zaplacení 384.361,28 Kč s příslušenstvím,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2017, č. j. -81, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ) :

Žalobce napadl dovoláním v záhlaví označené usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 2. 2017, č. j. -43, v tom znění, že se žalobci nepřiznává osvobození od soudních poplatků.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) projednal dovolání podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (dále jen – „ “). Srov. k tomu čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dovolání, aniž nařizoval jednání ( věty první ), odmítl podle ustanovení věty první , neboť není přípustné.

Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v ) je totiž třeba poměřovat hledisky uvedenými v , z nichž však žádné naplněno není, neboť dovolatelem vymezené otázky procesního práva, na jejichž řešení závisí napadené rozhodnutí, odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, přičemž Nejvyšší soud neshledal důvody k jejich jinému právnímu posouzení.

Dovolatel předestřel otázku, zda je u žadatele o osvobození od soudního poplatku třeba přihlížet i k jeho dluhům. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. mínil, že se odvolací soud při jejím řešení odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolávaje se usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , dovolatel dále uzavíral, že se odvolací soud od judikatury dovolacího soudu odchýlil i tím, že jej nevyzval k doplnění skutečností odůvodňujících jeho osvobození od soudních poplatků.

Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně formuloval a odůvodnil závěr, dle kterého účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků proto soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Zohledňuje přitom nejen výši příjmů žadatele a množství disponibilních peněžních prostředků, ale též jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i důsledky, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutné přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda je tento s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (srovnej kupříkladu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i jeho usnesení ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. ).

Ustanovení je ve své části vyžadující naplnění podmínky existence zvlášť závažných důvodů pro úplné osvobození od soudních poplatků právní normou s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tedy právní normou, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, ale která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srovnej krom jiného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 31/2015, dále ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. , a ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. ). Obdobně lze nahlížet i na tu část odkazované právní normy, dle níž osvobození od soudních poplatků mohou odůvodnit poměry žadatele. Při aplikaci citovaného ustanovení je tudíž nezbytné vždy vyjít z konkrétních aspektů případu a jejich uvážení ve vzájemné souvislosti (k tomu srovnej mimo jiné nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2009, sp. zn. , dále pak kupříkladu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. , či ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. , a ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. ). V tomto ohledu je právě úkolem nalézacích soudů zjistit dostatečně skutkový stav, na němž svůj úsudek založí. Dovolací soud je takovými zjištěními vázán a interpretace popsané právní normy jím může být korigována výhradně tehdy, je-li její výklad soudy nižších stupňů možné pokládat za zjevně nepřiměřený (srovnej přiměřeně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2016, sp. zn. ).

Jestliže tedy odvolací soud v projednávané věci, vycházeje ze zjištění, že žalobce vlastní dům a pozemky v obci Š., přičemž je v dispozici s uvedenými nemovitými věcmi omezen vydanými exekučními příkazy, je zaměstnán na dobu neurčitou jako řidič s příjmem 9.979,- Kč měsíčně, nadto podniká v nákladní dopravě a vlastní motorová vozidla zn. R. M., a zohledňuje, že v řízení nebyla věrohodně prokázána výše žalobcova příjmu z podnikání, hodnota jím vlastněných motorových vozidel ani rozsah jeho (tvrzeného) zdravotního omezení, uzavřel, že žalobcovy poměry jeho osvobození od soudních poplatků neodůvodňují ( ), nejsou jeho závěry nijak nepřiměřené, a tudíž ani odchylující se od výše citované judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu. V souvislosti s celkovým zhodnocením všech okolností, které vypovídají o poměrech žalobce, přitom odvolací soud neopomněl přihlédnout ani k tomu, že jsou vůči němu vedena exekuční řízení (srov. dovolatelem odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. ), akcentoval však současně, že dovolatel, ač k tomu soudem prvního stupně vyzýván, své celkové poměry věrohodně neprokázal; k důsledkům neúplného či nevěrohodného prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech srov. např. i dovolatelem odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. , nebo usnesení téhož soudu ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. , jež obstála i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , a ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. ).

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání neshledal přípustným ( ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci konečného rozhodnutí o věci ( , část věty před středníkem, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. listopadu 2017

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu