Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tz 85/2017

-12

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

M. H.

Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. 11 ZT 94/2015, a v řízení, jež mu předcházelo,

byl porušen zákon

v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. H.

Toto usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě se

zrušuje

. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě se

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í

Usnesením policejního orgánu Policie České republiky – Městského ředitelství policie Ostrava, územního odboru SKPV, oddělení hospodářské kriminality ze dne 26. 5. 2015, č. j. KRPT-156776-84/TČ-2014-070781-2021 (ve znění opravného usnesení ze dne 8. 7. 2015) bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání mimo jiné i obviněného M. H. pro trestný čin pojistného podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku. Proti usnesení policejního orgánu podal obviněný M. H. stížnost, která byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. 11 ZT 94/2015. Usnesení státní zástupkyně bylo téhož dne, tj. 4. 8. 2015, v právní moci.

Ministr spravedlnosti podal dne 11. 9. 2017 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného M. H. stížnost pro porušení zákona proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě. Poukázal na to, že policejní orgán usnesením o zahájení trestního stíhání rozhodl na podkladě přípisu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 4. 2015, jehož obsah je třeba považovat za předem vyslovený souhlas státní zástupkyně s usnesením policejního orgánu. Namítl, že za tohoto stavu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě nebyla věcně příslušná k rozhodnutí a že podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. měl o stížnosti rozhodnout státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v předcházejícím řízení v ustanoveních § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., § 147 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného M. H., aby zrušil napadené usnesení i další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.

Příslušnost orgánu, který rozhoduje o stížnosti proti usnesení policejního orgánu, se v posuzované věci řídí ustanovením § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Podle tohoto ustanovení jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1 (tedy tzv. autoremedurou), předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává dozor nad přípravným řízením, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.

V dané věci policejní orgán svým usnesením zahájil trestní stíhání poté, co mu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě přípisem ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. 11 ZN 4731/2014, předem dala k usnesení přinejmenším souhlas. Text přípisu státní zástupkyně adresovaného policejnímu orgánu v úvodu zní: „V příloze vracím spis s tím, že u jednotlivých pachatelů je třeba postupovat následovně:“. Další část textu přípisu se týká jednotlivých osob, které byly v té době podezřelé z trestných činů, přičemž jsou uvedeny podstatné skutkové okolnosti týkající se každé z těchto osob a právní kvalifikace jejich jednání. Ve vztahu k M. H. je v přípise uvedeno: „M. H., ČS a.s.: 11. 3. 2014 – 250 000 Kč – nesplácí – přečin úvěrového podvodu dle , odst. 4 , sám – odmítl vypovídat.“

Text citovaného přípisu nemohl policejní orgán chápat jinak než jako předem daný souhlas státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě s tím, aby bylo zahájeno trestní stíhání obviněného M. H. pro přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku. Policejní orgán tedy o zahájení trestního stíhání obviněného rozhodl usnesením, k němuž měl předem daný souhlas státní zástupkyně, která vykonávala dozor nad přípravným řízením a která obecně vzato byla podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. příslušná rozhodovat o stížnostech proti usnesením policejního orgánu. V posuzované věci však byla její příslušnost vyloučena tou částí ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., která se týká situace, kdy dozorový státní zástupce dal k usnesení policejního orgánu souhlas nebo pokyn. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě nemohla o stížnosti obviněného M. H. proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání rozhodovat právě v důsledku té skutečnosti, že k usnesení předem dala souhlas. K rozhodnutí o stížnosti tak byl ve skutečnosti příslušný nadřízený státní zástupce, jímž je třeba rozumět státního zástupce nadřízeného státního zastupitelství, tj. státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Jemu měl policejní orgán prostřednictvím státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě správně předložit věc k rozhodnutí.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením a v řízení, jež mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. H., podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného usnesení ztratila podklad, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

V dalším řízení bude znovu rozhodnuto o stížnosti obviněného M. H. proti usnesení o zahájení trestního stíhání, avšak toto rozhodnutí učiní státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě.

Nejvyšší soud nepovažoval za důvodné vyslovit porušení zákona také v namítaných ustanoveních § 147 odst. 1 tr. ř., § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. První ustanovení upravuje rozsah přezkumu usnesení na podkladě stížnosti a druhé ustanovení upravuje postup orgánu rozhodujícího o stížnosti, není-li stížnost důvodná. Ve stížnosti pro porušení zákona bylo vytýkáno pouze to, že o stížnosti rozhodla státní zástupkyně, která k tomu nebyla příslušná. V návaznosti na to se Nejvyšší soud zabýval věcí jen z hlediska této vytýkané vady (§ 267 odst. 3 tr. ř.). Nejvyšší soud nepřezkoumával věcnou opodstatněnost výroku o zamítnutí stížnosti, neboť to ani nebylo předmětem námitek uvedených ve stížnosti pro porušení zákona. Přezkoumat usnesení o zahájení trestního stíhání z hledisek uvedených v § 147 odst. 1, 2 tr. ř. a posoudit, zda stížnost je či není důvodná, přísluší státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě jako orgánu, který je podle zákona povolán k rozhodnutí.

P o u č e n í

: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. října 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu