Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4261/2017-298

23 Cdo 4261/2017-298

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně REGUL THERM, s.r.o., se sídlem Všenory, Květoslava Mašity 244, PSČ 252 31, identifikační číslo osoby 62968831, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Praha 2, Sokolská 60, proti žalovanému V. H., podnikateli se sídlem Praha, zastoupenému JUDr. Karlem Codlem, advokátem se sídlem Praha 5, U Nikolajky 5, o zaplacení 567 338 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2017, č. j. -258, takto:I. Dovolání žalovaného se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13 165 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce JUDr. Tomáše Sokola, advokáta se sídlem Praha 2, Sokolská 60.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací podle (dále jen „ “), po zjištění, že dovolání žalovaného bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněným subjektem - účastníkem řízení, který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), posuzoval přípustnost podaného dovolání.

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalovaného trpí vadami, které nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, neboť žalovaný v dovolání nevymezil žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena a ani žádnou otázku, kterou měl odvolací soudu řešit v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Nejvyšší soud se přitom k nutnosti vymezení relevantní právní otázky, jakožto obsahové náležitosti dovolání, již několikrát vyjádřil ve své rozhodovací praxi (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. , či usnesení ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. dostupných na www.nsoud.cz), kdy dovodil, že pokud dovolatel v dovolání neuvede otázku, která je podstatná pro rozhodnutí soudu v posuzované věci, je dovolání nepřípustné. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání (srov. rozhodnutí ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014).

Jestliže dovolatel založil převážnou část svého dovolání na kritice skutkových zjištění a závěrů odvolacího soudu, na kritice hodnocení důkazů a nesouhlas se závěry odvolacího soudu založil na vlastních skutkových závěrech, k nimž však odvolací soud nedospěl, je nutno konstatovat, že skutkové závěry odvolacího soudu nepodléhají dovolacímu přezkumu, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014). Odvolací soud nezaložil právní posouzení odpovědnosti žalovaného za škodu na skutkovém závěru, jak tvrdí žalovaný, že upozornil žalobkyni na neúplnost cenového ocenění pro zhotovení zdravotechniky, které bylo předmětem smlouvy.

Další námitky dovolatele, týkající se neúplného dokazování, které jsou ve skutečnosti námitkami směřujícími do konkrétních vad řízení (nezahrnující otázku procesního práva, kterou by řešil odvolací soud), neodpovídají kritériím stanoveným v (vzhledem k nejsou ostatně ani způsobilým dovolacím důvodem). Přípustnost dovolání tudíž založit nemohou, i kdyby se soud vytýkaných procesních pochybení dopustil (srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. a též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2015, sp. zn. a ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. dostupných na www.nsoud.cz). Proto také ustanovení věty druhé stanoví, že k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne tehdy, je-li dovolání přípustné.

Nelze-li tedy pro nedostatek vymezení předpokladu přípustnosti dovolání v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud dovolání žalovaného odmítl ( ).

Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala k dovolání žalovaného vyjádření, rozhodl dovolací soud o náhradě nákladů řízení, jak ve výroku II. tohoto usnesení uvedeno. Nicméně s ohledem na není třeba dále výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení zdůvodňovat.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. října 2017

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu