Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2779/2016-585

30 Cdo 2779/2016-585

U S N E S E N Í

J. M.

1)

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, a

2) J. M.

, o náhradu za ztížení společenského uplatnění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2016, č. j. -572, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal na žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 1 095 600 Kč s příslušenstvím jako náhradu za ztížení společenského uplatnění, jež mu mělo být ze strany prvé žalované způsobeno nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem v trestním řízení vedeném Policií České republiky, Městským úřadem vyšetřování v Brně, pod. sp. zn. MVV-113/50-95, a ze strany druhého žalovaného útokem střelnou zbraní.

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 5. 2015, sp. zn. -538, žalobu o zaplacení částky 1 095 600 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I), rozhodl, že žalobce a prvá žalovaná vzájemně nemají právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), žalobci uložil zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 54 650 Kč (výrok III) a státu nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci (výrok IV).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a druhým žalovaným tak, že druhému žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení, jinak jej ve výroku I o věci samé a ve výrocích o nákladech řízení II a IV potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, jako nepřípustné odmítl.

Otázka zneužití práva namítat promlčení nezakládá přípustnost dovolání podle , neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud přihlédl k tomu, že žalobci nic nebránilo uplatnit nárok na ztížení společenského uplatnění již dne 29. 3. 2008, kdy se nejpozději dozvěděl o vzniklé újmě a o tom, kdo za ni odpovídá; vznesená námitka promlčení tak ze strany žalovaných nepředstavuje zneužití práva namítat promlčení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. ).

Skutečnost, že v trestním řízení vedeném Policií České republiky, Městským úřadem vyšetřování v Brně, pod. sp. zn. MVV-113/50-95, došlo k úmyslné likvidaci důkazů, ze skutkových zjištění soudů neplyne. Dovolatel tak konstruuje své odlišné právní posouzení věci na jiném skutkovém zjištění, než odvolací soud, a jeho námitka proto přípustnost dovolání nemůže založit, neboť jde ve skutečnosti o námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení. Bylo-li soudy nižších stupňů poukázáno na skutečnost, že v mezidobí již došlo ke „skartaci trestních spisů“, stalo tak souvislosti s tím, že žalobce uplatnil svůj nárok až v roce 2011, tj. dlouho po uplynutí promlčecí lhůty.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně 31. října 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu