Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3519/2017-199

25 Cdo 3519/2017-199

U S N E S E N Í

a)

K. F.

,

b) J. F.

,

c) nezletilý E. F.

,

d) nezletilý A. F.

,

zastoupeni Mgr. Ing. Jindřichem Hrochem, advokátem se sídlem Praha 4, Bohuslava ze Švamberka 1284/12, proti žalované:

CK ALEX, s. r. o.

, IČO: 25027913, se sídlem Praha 4, Písnická 363/2, zastoupená JUDr. Lubomírem Kadaně, advokátem se sídlem Praha 2, Vinohradská 10, o 83.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2017, č. j. -179, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 23. 11. 2016, č. j. -143, uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců na náhradě nemajetkové újmy částky ve výši od 3.476 Kč do 17.323 Kč, co do dále požadovaných částek žalobu všech žalobců zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle podle poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak, že ve vztahu mezi žalobci a) a b) a žalovanou nemá žádný z nich právo na jejich náhradu, žalované uložil povinnost zaplatit žalobci c) na nákladech řízení 5.352 Kč a ve vztahu k žalobci d) náhradu nákladů řízení žalované podle nepřiznal.

K odvolání žalobců Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 4. 2017, č. j. -179, rozsudek soudu prvního stupně částečně změnil jen ohledně žalobce c), jinak jej v zamítavých výrocích ve věci samé potvrdil, ve výroku o náhradě nákladů řízení jej změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení 97.116,72 Kč, a žalobcům uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů prvostupňového řízení podle , přičemž za tarifní hodnotu ve smyslu , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) považoval výši peněžitých plnění přiznaných soudem prvního stupně jednotlivým žalobcům.

Proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně podala žalovaná dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která doposud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, případně by měla být posouzena jinak, a to otázky, zda při rozhodování o výši plnění je aplikace pro soud povinná. Dovozuje, že ustanovení je vždy použitelné a není povinností soudu aplikovat , podle nějž soud „… může…“ přiznat plnou náhradu nákladů řízení, pokud rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Nesouhlasí proto s názorem odvolacího soudu, který vytkl soudu prvního stupně, že měl rozhodnout podle Navrhla, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí v napadeném výroku tak, že o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto shodně s výrokem soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , shledal, že dovolání žalované není podle přípustné.

Podle i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

Dovolatelce je třeba přisvědčit v tom, že ustanovení je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci, podle níž se řídí rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporném řízení ( , 2 ). Kromě případů, kdy rozsah neúspěchu účastníka ve sporu v porovnání s jeho úspěchem je jen nepatrný, aplikace přichází v úvahu v případech, kdy rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku či na úvaze soudu, a uplatní se pouze tam, kde základ nároku je dán, avšak jeho výši lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo vůbec (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod č. 15/1977 a č. 66/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle není sice obecnou povinností soudu, avšak jsou-li splněny předpoklady tohoto ustanovení, jeho aplikace je plně na místě.

V dané věci soudy obou stupňů dospěly k závěru, že je dán základ nároku žalobců na náhradu za nemajetkovou újmu, a její výši určily vlastní úvahou s přihlédnutím ke konkrétním zjištěným okolnostem, týkajícím se každého ze žalobců. Protože v tomto případě byly splněny podmínky pro aplikaci při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky, nebyl důvod k postupu podle a aplikaci tohoto ustanovení nelze považovat za pochybení, i když zákon neukládá soudu povinnost bezvýhradně podle tohoto ustanovení postupovat.

Odvolací soud nepochybil ani v právním názoru na stanovení výše náhrady nákladů řízení při aplikaci uvedeného ustanovení, která se určuje nikoliv z částky požadované žalobou, nýbrž z částky přisouzené (srov. rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24. 6. 1969, sp. zn. , uveřejněné pod č. 28/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 21. 9.2016, sp. zn. ).

Dovolací důvod nesprávného právního posouzení náhrady nákladů řízení není naplněn. Ostatně otázka vymezená v dovolání je vyřešena již v samotném zákoně ve spojení s poznatky právní teorie a soudní praxe. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , když úspěšným žalobkyním náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2017JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu