Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3716/2017-237

20 Cdo 3716/2017-237

U S N E S E N Í

P. S.

1) V. J.

, D.,

2)

K. J.,

P.,

3) L. J.

, P. a

4) V. J.

D., zastoupených JUDr. Michalem Račokem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská č. 49/633, pro 12 470 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , v řízení o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2016, č. j. -162 ( ), takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2016, č. j. -162, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud usnesením ze dne 20. 7. 2016, č. j. -162, návrh povinných na vydání doplňujícího usnesení, jímž by bylo doplněno usnesení odvolacího soudu ze dne 6. 4. 2016, č. j. -130, o výrok o náhradě nákladů mezi účastníky, zamítl. Dovodil, že rozhodnutí o nákladech exekuce, a to i pro případ částečného zastavení, kdy v exekuci je nadále pokračováno, je v kompetenci pověřeného soudního exekutora, který rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce.

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2016, č. j. -162, napadli dovoláním povinní. Vytkli odvolacímu soudu, že měl rozhodnout doplňujícím usnesením o náhradě nákladů řízení o částečné zastavení exekuce, když bylo návrhu povinných vyhověno. S ohledem na procesní zavinění opravněného na částečném zastavení exekuce bylo namístě postupem podle a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. ř.“) ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „ “.), náklady této fáze řízení povinným přiznat. Odkaz na kompetenci soudního exekutora správný nebyl. Dovolatelé poukázali na soudní praxi obecných soudů a dovolacího soudu. Domáhali se zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a jeho vrácení tomuto soudu.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( občanského právního řádu) projednal a rozhodl o něm podle občanského právního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání povinných je přípustné, neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , , b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (práva hmotného nebo procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Podle § 52 odst. 1 ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení

.

Podle dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům prováděním výkonu rozhodnutí vznikly, podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. Může také zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech výkonu, popřípadě uložit oprávněnému, aby vrátil, co mu povinný na náklady výkonu rozhodnutí již zaplatil.

Nejvyšší soud postupoval podle , odst. 2 , napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2016, č. j. -162, zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení, když při rozhodování o návrhu povinných na vydání doplňujícího usnesení k usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. -130, o rozhodnutí o náhradě nákladů řízení procesně úspěšného účastníka řízení při částečném zastavení exekuce, odvolací soud nerespektoval ustálenou soudní praxi, že soud, pokud rozhoduje o částečném zastavení exekuce, rozhodne též o nákladech exekuce s touto fází řízení spojenou podle zásad uvedených v Je to proto, že takové rozhodnutí spočívá na posouzení okolností, které k zastavení exekuce vedly, tj. na posouzení, kdo zastavení exekuce procesně zavinil; jestliže podle e. ř. exekutor nerozhoduje o zastavení exekuce, nemůže být oprávněn ani posoudit, na čí straně je procesní zavinění na zastavení exekuce. Z uvedeného vyplývá, že dojde-li k zastavení nebo částečnému zastavení exekuce, rozhoduje o nákladech exekuce (včetně jejího vyčíslení) výlučně soud (srov. Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 31/2006, bod XV).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (243g odst. 1 věta první ve spojení s téhož zákona).

O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 10. 2017

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu